BULUK P´ÉEL MEYAJIL “TS´ÍIB JU´UNILO´OB” REYNALDO QUIJANO.....Borrador


                          BULUK' P´ÉEL MEYAJIL “TS´ÍIB  JU´UNILO´OB”

malo'ob aak'ab....ichil le diplomado k-bíisajo'on. ya'abach tumben ba'alo'ob tin kaana...ichil le lo'
xi'ixnajo'on le áanaltéo'ob ( marco curricular yeetel perfiles,parámetros e indicadores) tia'al u máalo'ob kíinsik le meyajo'ob ichil le kaanbal xook yeetel le masewal maya t'aano'ob...
U laak' ju'uno'ob bey le k'aaytalilo'ob ti Dzitbalche,wa le meyaj u beetmal le yuumo' Domingo Dzul Poot wa le aj tsíibil Feliciano Sánchez Chan, wa le káan ik'ti'ililo'ob ichil Maya T'aan: K'aayo'ob,baaxalo'ob,k'ajlaayilo'ob,ik' t'aano'ob,k'ay tuukulo'ob,ki'ilich t'aano'ob, na'atun na'at.k'aalk'alak t'ano'ob,balt'samo'ob,jaanal báaxalo'ob yeetel jejeláaso'ob meyatsilo'ob ti le Maya'o'ob kuxtalilo'ob waaye'......., bu'uka'aj meeyajil ti le miatsil maya t'aan p'aatanilo'on u tia'al e'esik ti le chan xooknalo'ob tia'alo'ob ba'apachtiko'ob wa ku muuk'ansiko'ob ma' u tu'usalo'ob wa u tia'al ma' u tu'ubujti'o'ob. niib óol ti laakle'ex tumen yeetel le meyaja' k-kaambalo'on múuchmeyaj tia'al jooko'oj taanil je baaxake meyajilo'ob. in níib óol ti le x-áantal xook Irene  Yolanda Ake Che yóole tu laakal le áantaj ts'aato'oni'...jenp'e tsíik muuk'a'an,,,
AjKaansa'aj,,,Reynaldo Kijano K'anché

Buenas noches..En el diplomado que llevamos muchas cosas nuevas aprendí..revisamos los libros de marco curricular de la Educación Indígena as´como los perfiles,parámetros e indicadores para mejorar la práctica docente de la educación indígena:de lengua  Maya.
otros libros que revisamos como el de los <Cantares de Dzitbalche,o el trabajo de los Domingo Dzul Poot ó los del escritor Feliciano Sánchez Chan ó la literatura en la lengua Maya como: las canciones,juegos,leyendas,poesías,ceremonias,adivinanzas,trabalenguas,teatro,recetas u otras practicas culturales de os mayas que vivieron aquí.....cuanta cultura de los mayas que nos dejaron para mostrar a los niños para que la valoren y refuercen, para que no los engañen o para que nola olviden..agradezco a todos porque aprendimos a seguirbtrabajando en equipo para apoyarnos y salir adelante en cualquier trabajo..agradezco a la asesora Irene Yolanda Ake Che por el apoyo recibido..un abrazo fuerte...
Profr. Reynaldo Quijano Canché

U ts'ook in meyaj
tu laakal le balo'on k.kaanbalo'on k'aabet e'esik ti tu laakal le kaajo'ob tux meeyajilo'on: yaax ti le chan xooknalilo'ob, ti le tatatsiilo'ob,le nojoch maako'ob wa u laak' maako'ob kaajakbalo'ob ich kaaj. beyxan yan much meyaj yeetel le u laako'ob aj kansa'ajo'ob tia'al ma' u sá'atal le miatsil maya t'aan.
Profr, Reynaldo Quijano Canché






buluk p'eel meyajil irene may chi


tial tene' jach utstin wool uuchik kéet xookik le ka'anal xok ich maya, tumen tu cha'aj in ts'a   muk'tik le t'aana', beyxan uuchik in k'ajoltik jejelaas ts'iibo'ob ti analteilo'ob, ku ts'aik u beyil u noj ba'alil le miatsil mayao je'el bix u k'aayilo'ob ts'itbalche' yéetel  u meyaj yuum Domingo Dzul Poot.
yaan ts'e'ets'eek maako'ob u k'ajotma'ob yaan le xoot ts'íibo'oba', tumen je' bix u ka'ansajil maasewale' k-meyaje' kansik, ts'a ojetbil ma' chéen tu najil xooki beyxan ti' le kaajo'.
jats'uts wa ka' k-mol le u tsikbalil le k-kajo'ob tu'ux ku kuxaano'on tial u ya'atal le k-analteilo'ob, ma' chen ti' kastlan t'aani' tial yaabiltik k-miatsil.
che'en kin wa'alike' ma' ya'ab le analteilo'ob ich maya t'aan, kex je'elel kaxantik ti' le tumben xaak'al (internet) popost'aano'ob yeetel k'ayo'ob ku na'asiko'ob ti' le kùuchil tumen maako'ob yéetel ko'olelob u k'aato'ob ka' ojelta'ak le miatsila'.
 
 
 
para mi fue muy grato concluir el diplomado de maya, por que me permitió fortalecer la lengua, además conocí diversos textos bibliográficos, que le dan un gran significativo importante a la cultura maya como son los cantares de Dzitbalche y el trabajo de don Domingo Dzul Poot.
existen muy pocas personas que conocen la existencia de estos textos, por lo que como maestros de educación indígena nuestro compromiso es difundirlo no solo en la escuela si no a nivel comunidad.
seria bonito realizar una recopilación de las historias o leyendas de nuestros pueblo, para acrecentar nuestro acervo bibliográfico, no solo en español si no en lengua maya, para valorizar nuestra cultura.
considero que no hay suficientes bibliografías en maya, aun que si podemos encontrar en internet, cantos, poesías que son compartidos por personas interesados en difundir la cultura.
 
 
ajkansaj: Irene May Chi

Le ba’ax ka yaalik beyo, tumen ma’ ya’ab tsiibil yaan ichil maya t’aan, mix utia’al mejen paalalo’ob.Leten tune k’abéet xa’akaltik tuláaka analteo’ob yaanto’on beyxan ichil internet beyo je’el u paajtal eesik ti le’ xooknalo’obo’ le jejel’aas  káan ik’ti’lilo’ob.

Aj ka’ansaj Olivia Isabel

 



 



 
 
tsok tsikbal
 
jach jats' uts le diplomado tumen ojelbi mabach ts'ibo, le ajkansabo  ti le  meyajo esaje tu najil xook. 

BULUKP’ÉEL MEYAJIL “TS’ÍIB JU’UNILO'OB” OLIVIA ISABEL


         Le diplomado ku ts’o’ok tu yanten tiá’al in k’ajóoltik yéetel in tsóolik le  Ik’ti’lilo’ob  yaan to’one  bakpach bey u k’ aayo’ob ti’  Dzitbalche yéetel le tsiibo’ob yuum Domingo Dzul Poot, lelo’oba jeél u paajtal oksik ti le’  meyajo’  kbéetik sáansamal yéetel le’ mejen paalalo’ob’ ichil le najil xooko’.

         Beyxan k’abéet ts’áaj ojel ti’ le’ xooknalo’ob le’ tsiikbalilo’obo, k’aayo’ob, lik táano’ob, na’ato’ob, baltsamilo’ob, báaxalo’obo’  yéetel tsiibo’on bix u béetal janal waá ts’aak yéetel xiiw, tia’al kan  liiko’ob u kájóolto’ob le jejeláas tsiibo’ob yaan, beyxan le’ tatatsilo’obo’ tia’al beyo yaan múuchtal tuláakal tia’al paajtal  kanantik yéetel máansik ti túumben chibalilo’ob tumen beyo   le miatsilo’ je’el u paajtal ichilo’on.

        Chéen ba’ale mina’an ya’ab áanalte'o'ob ku yaanto’on ti le' meyajo’.

        Beyxan jeél u paajtal taakbesik yéetel u láak’ Ajka’ansajo’ob ichil le kaajo’ tia’al tsiib k’aayo’ob yéetel chan tsikbalilo’ob u k’ajóolo’ob le xooknalo’ob   tumen le tatatsilo’obo oku tsiikbaltiko’ob ti leti’o’ob. Yéetel beyo yaan junp’éel tsiib tia’al yaantaj ka’ paajtal le maya t’aano’.

        Beyxan ka yaanto’on le’   tatatsilo’obo’ yéetel le nojoch máako’ob tia’al u tsiikbalilo’ob yéetel u xooko’ob ichil maya t’aan ichil u yotocho’ob  yéetel lelo’ u ma’alobtal u káanbesajul.

         ki’imak in wóol tio’olal tuláaka ba’ax kin k’ajóoltaj ti’ Diplomado tia’al ma’alobkinsik in meyaj yéetel le’ xooknalo’ob, yo’olal le múuch meyajo’ob kmeentaj yéetel in wéet Ajka’ansajo’ob  yéetel tuláaka áant tu ts’áaj le’ Ajka’ansaj XIrene.

Niib óolal.

 

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel

 

ONCEAVO TRABAJO :ESCRITOS EN MAYA

       El diplomado que concluye me permitió conocer y analizar la Literatura que tenemos en nuestro medio, como los Cantares de Dzitbalche y los escritos de don Domingo Dzul Poot los cuales se pueden emplear en el trabajo diario con los niños.

     También es importante dar a conocer a los alumnos los cuentos, cantos, poemas, adivinanzas, dramatizaciones, juegos y recetas de comidas y medicinales en lengua maya para que desde temprana edad se relacionen con este tipo de escritos al igual que a los padres de familia para que asi entre todos unamos esfuerzos para conservarlos y transmitirlios a las nuevas generaciones y así preservar la cultura.

     Sin embargo considero que hace falta tener más   textos bibliográficos, que apoyen la labor docente.

     De igual manera es posible coordinar acciones con los compañeros maestros de la comunidad para escribir en maya algunos cantos y pequeñas historias que conocen los pequeños que los padres les narran   y de esta manera contar con una información escrita que ayude a preservar la lengua maya.

        Asi como el de solicitar el apoyo de padres de familia y personas adultas para que se comuniquen y lean con los pequeños en lengua  maya  en sus hogares y con ello reforzar   los aprendizajes de los alumnos.

        Me siento contenta por  todo lo que conoci  en este Diplomado  para mejorar mi labor docente, por el trabajo colaborativo que tuvimos entre los compañeros del grupo y sobre todo por el apoyo recibido por la Maestra Irene.

Muchas gracias.

Profra. Olivia Isabel

Ts’o’ok tsiikbal

Jach k’abéet xa’akaltik jejeláas áanalteo’ob tia’al ilik ba’ax tsiibo’ob yaantio’ob , tumen beyo jeél u paajtal meyaj yéetel lelo’ob, beyxan to’one Ajka’ansajo’ob je’el paajtal  tsiibtik le úuchben tsiikbalilo’ob , k’aayo’ob, lik táano’ob, na’ato’ob tia’al yaantal tsiiboób ichil maya , tia’al meyaj ichil najil xook yéetel le xooknalo’ob.
 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel
 
 
 

 

.

 




 

 

 

 

BULUK P’ÉEL MEYAJ:”TS’ÍIB JU’UNILO’OB” (x-Silvia)

BULUK P’ÉEL MEYAJ:”TS’ÍIB JU’UNILO’OB”

Ti le  Diplomaado k’aajota  yéetel  meyajta  u ts’íibo’ob ti’ maaya t’aan jach k’aabet ichil  ti’  miatsil.
Tial meyajtik  le ts’íib ju’unilo’ob u kaxáanta  ti’ jejeláas áanalteo’ob beyxan ti  internet.
Le mejen paalalo’ob tu paajtal u   káanjob lik t’aano’ob ti’ áanalte’ k’aayo’ob ti’ Dzitbalche,u’uy jajal t’aano’ob tial’ Yuum J-Domingo Dzul Poot, tu  káanjob  k’aayo’ob yéetel na’ato’ob ti’ jejeláas áanalte’o’ob  ts’íibo’ob ti’ maaya t’aan.
Bexyan tu beet’ob junp’éel le balts’a’  ti’ jajal t’aan  ichil maaya t’aan.
ti  u najil xooko’ob minaan  ya’abach buka’aj ti’ le ts’íibo’ob chéen ba’axe’ kaxan tsikbal utial le mejen paalalo’ob tial u k’aaotkob.

ajka’ansaj: x-Silvia Gabriela Canche Hernández

En este diplomado pudimos conocer y trabajar escritos en lengua maya importantes dentro de nuestra cultura.
Para trabajar esta literatura se buscó en diversos libros e internet.
Los niños pudieron aprender poemas del libro cantares de Dzitbalche, escuchar cuentos de Don Domingo Dzul Poot, aprender cantos y adivinanzas de diversos libros escritos en lengua maya.
También hicieron una dramatización de cuento en lengua maya
En las escuelas no se cuenta con gran cantidad de textos  pero se investigó  para que los niños lo conozcan

TS’O’OK TSIK’BAL
Jach jats’uts u meyaj tulakal lelo’ yéetel mejen paalalo’ob tumen leti’o’ob je’ u pajtal k’ajotik junp’íit ti’ le ts’íib juunilo’ob ti’ miatsil
 k’aabet  bayjal  le meyajo’ yéetel le mejen paalalo’ob ti’  u najil xooko’ob

ajka’ansaj: x-Silvia Gabriela Canche Hernández



GRUPO 1 "Kosom" ...TS’ÍIBIL JÚUNULILO’OB ICH MASEWUAL T’ÁAN(AJKA’ANSAJ XMILDRED LILIANA BARBOSA CHI)

AJKA’ANSAJ  XMILDRED LILIANA BARBOSA CHI
TS' OOK  MEYAJ
10 TI JULIO
TI 2015
Ti’ u  noj  kaaj  Kampech
yan  jejeláas ts’íibo’ob  ichil
maayáaj, chéen  ba´ale  ma’
ya´abo´ob je bix u áanalté le castlan t´aan, leten tene kin tuklik naj u
yantal ulak´o´ob  ts’íibo’ob je bix:
§  ÁANALTÉ TI´AL  MEENJANAL: Ti´al u  tso´olol menjanal  men ti ich le kajo´ob sen yan janal jach ki´
ku jaanta´a´, le  ajka’ansajo´ob jeel u
pajtal u ts´íitiko´ob bix ku meenta´a, bax naj u bisik, u betiko´ob jump´e
analteo´ob ti u men  jaanal.
§  BAAXAL: Ti´al u e´saj le báaxalo´ob
yan ti u noj kaaj Kampech jach k´aabet ts´íitik ich maaya ti´olal ma´ u sáata.
§  K´AAY: Ti´al u e´saj le yabach
k´aayo´ob k´aayik ti ich u najil xook, men yaabo´ob jeel u pajtaá betik u
áanalté ti k´aay.
§  POPOST´ANBexan
jeel u pajtal betik yaabach popost´ane ti ich maaya.
§  ÚUCHBEN
TSIKBAL: Le úuchben  tsikbal  jach yaabach yan, leten naj ts´íitik ti´al u
yoojeeta´a men ulak´ mako´o.
§  K´AK´AL T´AAN:Yan k´ak´al t´aan ojel,
kaansik ti u najil xook yetel le mejen palalo´ob ku bino´o kambal.
Tene kin tuklik wa tulakal le ajkaansajo´ob ku
ts´íito´ob  le baaxo´ob ku meentiko´ob ti
ich u najil xook tuux ku meyajilo´ob je bix ok in ts´íitik  táanilo´ob
jeel u pajtal  u
yaantal yaabach áanalte´ob ti´al u kúuchil tu´ux ku ts´a´bal
le áanalté.

TRABAJO FINAL.
Profra.  Mildred  Liliana Barbosa Chi
En el estado de Campeche existen diferentes libros escritos
en lengua maya, sin embargo no son muchos, como en el caso de los libros que
tenemos en español, por lo tanto pienso que es muy necesario que existan otros
escritos cómo:
§  LIBROS DE COCINA:Para explicar cómo
se hacen las comidas, porque en las diferentes pueblos existen comidas muy
ricas que los docentes podemos rescatar y escribir como  se
hacen, que ingredientes llevas y poder hacer un libro de cocina.
§  JUEGOS:Para la enseñanza de los
juegos que existen  en nuestro estado de
Campeche es necesario escribirlos en maya para que no se pierdan.
§  CANTOS:Para enseñar los diferentes
cantos que se cantan  en la escuela, ya
que son muchos y se  podrían hacer  libros sobre cantos.
§  POEMAS.También se pueden hacer poemas
en lengua maya.
§  CUENTOS:Existe una variedad de
cuentos, por eso debemos escribirlos para darlos a conocer a otras personas.
§  TRABALENGUAS:Existen también
trabalenguas que enseñamos en la escuela a los niños que van a aprender.


Pienso que los maestros debemos escribir todas las cosas que
hacemos en la escuela o lugar donde trabajamos, cómo lo describí anteriormente
para que puedan recopilarse y conformar libros
para nuestra biblioteca.



Bix  yanikex xka’ansaj  x-Mildre, táan in xookik le  ba’ax  ta  ts’íibta ti’  a  meyaj  jach  tu  jaji  tumen  ma’   ya’ab  le  aanalte’ob ich  maya  t’aa´n  yan  utia’al   mejen  paalalo’ob   utia’al  muk’íinsik   le  meyaj  betik yéetelo’ob tu  najil xook  bey  xan yéetel   tata  tsilo’ob,  chemba’ale ,  yéetel  le  chan  xook  ok betika’ betaj  le xak’aal  xook  utia’al  bin  k’aotik  u  jejelas  tsibo’ob  beta’an   je’  bix  k’aayo’ob, uchben tsikbalo’ob, jats’uts t’aano’ob beta’al  tumen  uchben  m’aako’ob  bejla’e   je’u  pajtal  betik  u  éejsaji  mantats’   utia’al  ma’  u  sáata.


Xka’ansaj:  x-Norma  Lucely  Pech  Simá.

BULUK P’ÉEL MEYAJ: TS’ÍIBIL JÚUNULILO’OB ICH MASEWUAL T’ÁAN. ( Norma Pech)

BULUK P’ÉEL MEYAJ: TS’ÍIBIL  JÚUNULILO’OB ICH MASEWUAL  T’ÁAN. ( Norma Pech)

Máalo’ob  ak’aab ikil  in  ts’íibtik le u ts’ook  in  meyaja’  in  wet ajka’ansajex, ichil  tulaka  le  kamba  xook  betaja’   kin  tulultike’  jach  ma’alo’ob  tumen  betaj  le  xak’aalti   xook  utia’al  ka’otik  u  jejelas   tsi’bo’ob  beta’an  tu’ux  ku  tso’lo yéetel jatsuts  t’aano’ob,  tukulo’ob,   bix  u  kuxtal  uchben  nojoch  máako’ob  je’   bix   u  áanalte’i  Cantares  ti’  Dzitbalche’  tu’ux  yan  u  jejelas  jats’uts’  t’aano’ob,  tukulo’ob, k’aayo’ob,uchben  tsikbalo’ob,  bey xan u  jejelas  ba’ax ku  betiko’ob  utia’al  u tsa’ka máak, ichil  u  láak’  báalo’ob  to’on  ajka’ansajo’on k’abet  ka’otik,  bey  xan  u  tsiibo’ob  yum  Domingo  Dzul  pajchaj   in  xookik  ba’ax  u  ts’íibi  uchben  tsikbalo’ob  ma’  in  ka’olma  ka’achi,  beya’  tin  wilaj  jach máalo’b  ka’otik  yéetel éesik  ti’  le  mejen  páalalo’ob  tu  najil   xook  bey  xan  yéetel  le  tata  tsilo’ob   utia’al  u  jo’p’oo  u  t’aanko’ob  kex  jujump’íiti  le  masewual  t’aana’  utia’al  u  kanantiko’ob   u  miatsil.
Yéetel  tulaka  u  jejelas  meyaj  betaj  ti’  le  much  kambala´ tin  kanaj  yáabach  ba’a,  je’  bix  je’u  pajtal  óosik  le maya  t’aan  ti’  tulaka  le  meyaj  béetik tu  najil  xok  bey  xan tu  kajalil,  yéetel  bin  ka’otik  le  uchben  ts’íibo’ob  ku  yantiko’on  wua  ku  muk’íisik  meyaj.
Kin wuiykiba  ma’alo’ob  tumen  patchaj  in  tso’ksik  le  chan xooka’ ,Nib  óolal  ti’  tulaka  ajka’ansaje’ex  tumen much’  kambanajo’on  bey  xan  uti’olal  u  antaji  tu  betaj  x-ka’ansaj X- Irene .
Xka’ansaj: Norma  Lucely Pech  Simá

ONCEAVO  TRABAJO: LOS   ESCRITOS  EN  LENGUA  MAYA.( Norma Pech )

Buenas noches  tengan compañeros en que  les  escribo  esta  última  publicación,   éste  Diplomado  que  llevamos,  pienso  que ha  sido  muy bueno porque  realizamos  diversas  investigaciones  donde  pudimos  conocer varios  escritos  donde  se  explica  con  palabras  bonitas  através  de la  poesía , de  pensamientos , cómo  vivián  nuestros   antepasados ,de igual  manera el  documento  de los  Cantares  de Dzitbalche’  que     también contiene   bonitos  escritos,  pensamientos,  poesiás,  cantos,  practicas  culturales   propias del  camino  real entre  otras  cosas  que  nosotros  los  maestros  debemos  conocer,  así  como  también  los  escritos  de   don  Domingo  Dzul,  pude  leer  algunos de  sus  cuentos  que  antes  no  conocía  y  así  pude  darme  cuenta  que  es  importante  conocerlo  y  darlo  a conocer a  los  niños  en  la  escuela  así  como  también  con  los  padres de familia  para  que  valoren  el  uso  de la  lengua  maya  y  comiencen  a hablarlo  aunque  sea  poco a poco  preservando  así  parte de  su  cultura.
Con  los  diversos  trabajos ,  proyectos  realizados  en  éste  curso,  aprendí  muchas  cosas, cómo la  manera en  que  puedo  incluir  el  uso  de la  lengua  maya  en  la  escuela  involucrando más  a los padres  de familia,  así  como  conocer  los  diversos  escritos  que  nos  ayudan y refuerzan  nuestro  trabajo.
Me  siento  bien  haber  podido terminar éste  diplomado  agradezco a  mis compañeros  porque  intercambiamos  experiencias y  por el  apoyo  que  siempre  tuvimos  de la maestra  Irene que  fue  nuestra asesora.


Maestra:  Norma Lucely  Pech  Simá


k'aabet bayjal le u meyaj yéetel le mejen paalalo'ob le u najil xooko'ob .
Bey tun k'aabet u meyajta' tu najil xooko'ob beyo' ti'al le kaastlan yéetel maaya t'aan

AJKA'ANSAJ:X-SILVIA GABRIELA CANCHE HERNANDEZ




                                                        TS’O’K OL   TSIKBAL


Jach  ma’alo’ob  tulaka  le  meyaj  betaj  ti’  le  diplomado  bisaj , tumen  k’aotal  u  jejelas  ts’íibo’ob  k’aabet  ojetik  to’on  ajka’ansaj  yéetel  bix  je’u  pajtal  bisik  u  éesaji  ti’  tu  najil  xook  yéetel  tulaka máak  ich  kajal   ma’  chen  yéetel  le  mejen  paalao’ob  tumen  beya’  muk’íisik  u  miatsil    le  kajo’  utia’al  ma’  u  sáata.  Bey  xan  xak’alxoktaj    le  almaj  t’aano’ob  tux  yan , tux  ku  tsolik  bix  k’aanan  meyaj,  bix  k’aabet  u  meyaj  ma’alo’ob  ajaka’nsaj  utia’al    u  yaantal  u  ketli  kan  meyajnako’on,   tulaka  lela’  ma’  tumbeni’ chemba’ale  yan  yáabach  u  éesaji  yan  in  cha’aik  utia’al  in  muk’íinsik  in  meyaj  bey  xan  je’ex  u  yáalik  almaj t’áano’ ichi tu  káap’eli  t’aan , kastelan yéetel  maya  t’aan.

Jach kíimak in wool ikil  in ts'oksik le  diplomado  yéetel uchik  múul  meyaj  yéetel  tulakale'ex  ajka'ansaje'ex.



Xka’ansaj.   X-Norma  Lucely  Pech Simá



BULUK P´ÉEL MEYAJIL “TS´ÍIB JU´UNILO´OB” (Guadalupe Tut Glez.)

Ti  tu  láakal   le  xook   ti   béetaj   ti  le  Diplomado    pa´atchajil   xaak´altik   ya´abach   analteo´ob   ti´al  a´anko´on   ma´alo´obkinsik   meyaj  ichil  u  najil  xook,  béeyxan   le  anateo´ob  ts´íibtano´ob  ti  tu láakal  u  miatsil   mayao´ob    je´ex   u  yáabach        ts´íib   u  beetma´  yuum  Domingo  Dzul Poot   beeyxan   le ts´íibo´ob  ti  k´aayt´aano´ob ti Dzitbalche,  miix   u  te´en   tin  tukultaj  wa  yáan   seenkech   ba´alo´b   iichil  analteo´ob  mayao   wa  iichil  le   tumben  nu´ukul  ti´al  ts´íib.  Ki´makoolchaj   in     puksik´aal   ka  jo´op   in  xookik  uchbeen  ts´íibo´ob,   tutusts´íib,  k´aayo´ob,   jats´uts  t´aano´ob,  baxalo´ob,  yéetel  tuulakal  ba´axo´ob   ku   yantal  iichil  u   t´aan  mayao´ob.  Kiin  tukultik  ya´aabach  yáan  ba´al   beetbil,  k´aabet  u  ts´aabal  k´aajotbil,  to´on  ajkansajo´ob  ti  masewal  najil  xook  k´aabeet   eesik  báax   beetik   iichil   meyajo´ob   yéetel  le  mejen  paalalo´ob.
Keexi´e   wa  tu  laakal  le  xooknajo´on  ti  le  Diplomado  ka  okook  ti  tukulo´ob ti  k´ananil,  u k´aabetil   kaanantik   yéetel  ya´akunsik   meyajo´ob  ti´al  u  miatsil  ch´iibalo´ob  mayao´ob.
Kiin  chiinpoltik   tulakal   ba´ax  tin  kanaj,  yéetel  le  ba´alo´ob  nu´utabo´bten   ti  le  tuumben   kaambala´,   jaach   ki´mak  in  wool  uchi  in   ts´okol  yéetel  le  meyaja´.


Niib´oolal  ajkansaj  Irene.  

ONCEAVO TRABAJO: LITERATURA EXISTENTE EN LENGUA MAYA
Durante el diplomado tuvimos la oportunidad de revisar algunas  bibliografías que dan significado importante a la cultura maya, trabajos como el don Domingo Dzul Poot  y los cantares de Dzitbalche,  que para mí es impresionante y es un orgullo saber que existen tantos escritos con un gran valor cultural, así otros que no conozco, existen cuentos,  leyendas, artículos, descripciones, cantos, poesía, juegos, música, etc. Todo lo que implica la expresión de nuestro pueblo maya. Quizás en cantidad no existan tanto, allí falta mayor difusión tanto de lo que ya existe y ahora siento un gran compromiso de que como docentes del medio indígena podamos hacer una pequeña aportación con nuestras experiencias educativas, es importante que todos los diplomantes  de todos los grupos hayan hecho conciencia de la relevancia de la preservación de la cultura indígena.
Agradezco de todo corazón las enseñanzas y sugerencias recibidas en esta nueva experiencia y siento una satisfacción de haber llegado a la meta trazada.

Gracias maestra Irene.

BULUKP’ÉEL MEYAJIL “TS’ÍIB JU’UNILO'OB” IRENE AKE CHE

IN WÉET LÁAK’E’EX, BEJLAE’ TI’ANEN TU TÁANIL A TSIKBE’ELEXE’ TUMEN YÉETEL U SEN UTSIL A WÓOLE’EX TÁAKPAJE’EX TE’ XOOKA’, TU YÓOK’LAL TÚUN LE JE’ELO’ BEJLA’ XANE’ TÁAN KI’ TS’O’OKSIKE’EX U MEYAJILO’OB.
BEJLA’ TE’ TU TS’O’OK MEYAJILA’ YAAN K TSIKBAL TU YÓOK’LAL U TS’ÍIB JU’UNILO’OB  WA ÁANALTE’ILO’OB ICH MAAYAT’AAN. UTI’AL TÚUN LE JE’ELO’ YAAN A TSIKBALTIKE’EX BA’AX KA TUKULTIKE’EX TU YÓOK’LAL. ICHIL U MEYAJIL TA SEN BEETE’EXE’ PÁAJTCHAJ WÁAJ A KAXTIKE’EX TULÁAKAL WABA’AX K’ÁABET A XOKIKE’EX TU YÓOK’LALO’OB TI’ PIKIL JU’UNO’OB, ÁANALTE’OB JE’EL BIX TÚUMBEN NU’UKBESAJIL TS’ÍIB INTERNET.
BEYXANO’ ICHIL U TS’ÍIB JU’UNILO’OB SEN YANO’OBE’ JE’EL WÁAJ U PÁAJTAL K XOKIK TULÁAKAL WABA’AX T’AANILO’OBE’, JE’EL BIX TU YÓOK’LAL JEJELÁAS TSIKBALILO’OB, K’AAY, K’AJLÁAYIL, KÁAN IK’TI’ILILO’OB: IK’T’AAN, K’AYTUUKUL, PAYALCHI’ WA KAMAT’AAN, KI’LI’ICH T’AAN, NA’ATUN NA’AT, K’AALK’ALAK T’AAN, BÁAXAL T’AAN, BALTS’AM; BEYXANO’ TU YÓOK’LAL MEYAJTSIL, JANAL BÁAXAL, NÁAYSAJ ÓOL, A’ALMAJT’AANIL, JE’EL BIX ULÁAK’O’OB.
BA’AX KA TUKULTIKE’EX TU YÓOK’LAL LE JE’ELO’OBA’, YAANO’OB WÁAJ. BA’AX U BIN TO’ON TS’ÍIBTIK YÉETELE’ BA’AX  JE’EL U PÁAJTAL K BEETIK UTI’AL TÁAKPESIK XOOKNÁALO’OB ICHIL LE MEYAJA’, LELA’  UTI’AL U YAANTAL U NU’UKUL XOOK TU KÚUCHIL TS’ÍIB JU’UNILO’OB “DOMINGO DZUL POOT” UTIAL XAN BEYO’ CHÉEN K’ABIL U YAANTAL TI’OB TULÁAKAL BA’AX U K’ÁAT U YOJÉELTO’OB TU YÓOK’LAL K CHI’IBALIL,  LE BEETIKE’ JE’EL U YÁANTIKO’ON  K TÁAN ÓOLTIK, K MUUK’INTIK YÉETEL TS’ÁAIK  K’AJ ÓOLTIK K MAAYAJ MEYAJTSIL.

ESTIMADOS COMPAÑEROS, EL DÍA DE HOY EXPRESO MI RECONOCIMIENTO A LA BUENA DISPOSICIÓN  DEMOSTRADA EN ESTE DIPLOMADO, MISMO QUE NOS HA LLEVADO A UN BUEN TÉRMINO.
NUESTRO ÚLTIMO TEMA A DESARROLLAR SERÁ SOBRE LITERATURA EXISTENTE EN LENGUA MAYA, PARA ELLO REFLEXIONAREMOS EN QUE MEDIDA PUDIMOS ENCONTRAR TEXTOS BIBLIOGRÁFICOS Y ELECTRÓNICOS QUE AYUDARON SATISFACTORIAMENTE A LLEVAR A CABO NUESTRAS ACTIVIDADES PROGRAMADAS. DE IGUAL MANERA ¿PUDIMOS ENCONTRAR EN ELLOS TODO TIPO DE CONTENIDOS? ESTOS PUDIERON SER CUENTOS, LEYENDAS, HISTORIA, LITERATURA EN SUS MODALIDAD DE POESÍA, RITUALES,  PROFECÍAS, ADIVINANZAS, TRABALENGUAS, DRAMA; ASIMISMO, SOBRE ACTIVIDADES CULTURALES, RECETAS, JUEGOS, ENTRENTENIMIENTOS, LEYES, ETC.

¿CUAL ES NUESTRO PUNTO DE VISTA SOBRE ESTOS TEXTOS, PODREMOS ENCONTRARLOS EN GRAN CANTIDAD? ¿QUÉ NOS FALTA POR ESCRIBIR, QUE PODEMOS HACER PARA QUE LOS ESTUDIANTES SE INVOLUCREN EN ESTA TAREA? TODO ESTO PARA PROVEER DE MATERIAL BIBLIOGRÁFICO A NUESTRAS BIBLIOTECAS “DOMINGO DZUL POOT” Y QUE LOS  AYUDE A TENER AL ALCANCE TODO TIPO DE INFORMACIÓN, MISMAS QUE CONTRIBUIRÁN DE MANERA SIGNIFICATIVA PARA PRESERVAR, FORTALECER Y DIFUNDIR NUESTRA CULTURA MAYA.

IRENE YOLANDA AKE CHE
IX-ÁANTAJIL XOOK
YÁAX MÚUCH’IL “KOSOM”

LAJUN MEYAJ..DOMINGO DZUL POOT..REYNALDO QUIJANO


le ch'ibalil maya t'aan junp'éel nojoch miatsil taak beejlae' yanto'on le ucchben kaajtalo'ob tial k'aasiko'ob. Le Mayabo'o'  ya'ab u saayil,ya'ab balolo'obo tu béeto'ob.wa tu k'aajolo'ob.
le K'iin kuxtalilo'ob ma' otsiilo'ob bey beejlae'. Wa ta' k'aase'ex...Diego de Landa... tu ts'iibtaj k'uuchij ti' junp'éel nojoch k'íiwik tu'ux le maakobo'  ku koonilko'ob tu laakal le baalo'ob ku taasko'ob ti lu jeje'elas tanxelil.....
maax ma' tak'paja'an yeetel u miatsil ku su'ulakta. Keex beeyó le nojoch máako DOMINGO DZUL POOT síiji'.liik'i,xooknaji' tia'al u e'esikto'on bu'uka'aj u nojochil le moatsil ti' le mayao'ob.
bey ku yaaik le ts'iibo' liiki' yeetel junp'e t'aan tu kaanmaj ichil u laak'iilo'ob, chen ku t'aanik maya..le ku k'aasikten u kuxtalil ti Rigoberta Menchu...juntul máasewáal k'oolel aj ts'iib ti' u lu'umil Guatemala...ku yaalik beyo': tin kaanma'j kastlan t'aan u tia'al in ba'ateil le ba'ax k'aabetoni'....

ki'imak óolanen tumen tan in yoojel yan maako'ob bey le yuumil Domingo Dzul Poot,ma' u p'aatmajo'ob u yaax t'aan, ma' su'ulakchaji' chen ba'ale ya'aj oolten tumen ichil u lu'umil ma' u k'aasal le meyaj ku beetik u tia'al le miatsil Maya T'aan, yaanal tu'ux ku makulo'ob wa u k'áasiko'ob u meyajil.....bey ku yuuchul..."mix maak aj chilan ichil u lu'umil..." ku yaaik junp'éel tsool xíikin
Aj kansa'aj Reynaldo Kijano K'anché


La raza maya es una gran cultura, hasta ahora nos quedan vestigios de las antiguas ciudades para recordarlos. Los Mayas tubieron mucha inteligencia, muchas cosas hicieron o conocieron.
Cuando vivieron no eran pobres como ahora...si recuerdan ..Diego de Landa...cuenta que llego a una gran plaza en donde la gente vendía muchas y diferentes cosas que traían de diferentes partes.....
Quien no se identifica con su cultura ..se avergüenza,,, Aun así don DOMINGO DZUL POOT,nació,se crío,estudió para mostrarnos la grandeza de la cultura maya..como dice el escrito...creció con la lengua Maya,la lengua de sus familiares,,solo hablaba maya..esto me recuerda la vida de Rigoberta Menchu,,una escritora indígena de Guatemala..que decía..."aprendí el español para luchar por lo necesitamos..."
Me da gusto saber que hay personas como don Domingo Dzul Poot que no dejaron de hablar la lengua Maya,que no se avergüenza....pero si da tristeza porque dentro de su tierra,,nadie le reconoce el trabajo que ha hecho por la cultura maya...sino que en otros lugares  es premiado o conocido su trabajo.....así ocurre....."nadie es profeta en su tierra.." dice un refrán
Profr. Reynaldo Quijano Canché


U tsook in meyaj...
k'aabet k-beetik junp'eel much'tambal tia'al muuk'insik le miats Maya..tu laakal le tsiikbalo'ob ichil maya ku ta'asa' ti ulu'umil Yucatán. To'one' je'el u páajtal muuk'insik le maya t'aan ichil le kaajo'obo tux kmeyaj...yan aanto'on yeetel le u lak ajkansa'ajo'ob.le tatatsilo'ob,le nojoch maako'ob yetel le u laak'o'b kaajakbalilo'ob ich kaaj, tumen te'elo' yan u laak'o'ob Domingo Dzul Poot...


LAJUN MEYAJ: YUUM DOMINGO DZUL POOT


LAJUN MEYAJ :  YUUM DOMINGO DZUL  POOT

Yuum Domingo Dzul Poot lela juntuul máak  masewaal  ti  lu  chichnile   u   chiche   yeetelu   na´e  u  sukta tsíikbal  jats´uts  t´aano´ob  ichile  sascab  síis  tialu  jit´  po´ok  tia  lu  konko´ob.
le  beeyo  ma´ tu  tu´ubsa  maan   le   k´íino´ob  le  máako  ku   ts´íitik   le   jejelas   t´aano´ob   ichil   u   t´aan  maya.
Tile     k´íinoba   le  yuum   Domingo   Dzul  o   ku   ts´íitik  jejelas  jatsu´uts  tíikbal   beejlae´ lela o  ku  beytaja  ichile  kaan  ik´il   t´aan.
Jach   ka´abet   tsa´ik  ka´ajotik le   mejen   palalo´ob  le   jump´eel  ma´lo  meyaj  tilu  tsíikbal  yuum Domingo   Dzul  tial ma´  tubsik  le  miatsil   ichile  maya   t´aan.

 Don Domingo  Dzul  Poot  es un señor con raíces  indígenas  mayas.
En su infancia su abuela y su mamá  le contaban  historias y cuentos  en una cueva  mientras tejían  sombreros para vender  de estos relatos se inspiro  para escribir una variedad  de cuentos  que hoy en día  es  reconocido por  su gran trascendencia  en  el ámbito de la literatura  en lengua  maya.
Es muy interesante  leerle a los niños  estas  narraciones  ya que es  una  forma  de  difundir  nuestra cultura  y no  olvidar  nuestras  rices  mayas  a través de su lengua.

X- Ajka´ansaj  Blanca Yeny Suárez Naal

junp'éel tsiikbal
ichil le kaajo'ob yan maako'ob bey le nojoch maako'ob Domingo Dzul Poot yan kaaxtiko'ob tia'al u aanto'on ichil le najil xook yu'ux k meyaj....Jach k'aana'an tsiikbal le tsiikbalilo'ob tiano'ob ti le jeje'elas áanalteo' wa yan xaak'altik le tumben nu'ukulo'ob tia'al u séeb e'esikto'on le oochelo'ob.
aj kansa'aj  Reynaldo Quijano Canché

DOMINGO DZUL POOT.
NACE EN BECAL EN EL AÑO DE 1927, EN UNA FAMILIA POBRE DEDICADO A LA AGRICULTURA; EN LOS PRIMEROS AÑOS DE VIDA SOLAMENTE SABÍA HABLAR EN SU LENGUA MAYA.
ESTE PERSONAJE HA REALIZADO ESCRITOS  Y RELATOS EN LENGUA MAYA, DANDO IMPORTANCIA A LOS TRADICIONES DE SUS ANTEPASADOS.

DOMINGO DZUL POOT
TU SIIJI BECAL TI' JA'AB 1927,ICH JUNP'EE LAAKTSIIL JACH OOTSI KA TE MEYAJO'OB TI' LE K'AAXO´,  TI CHICHA'ANCHEN MAAYA TU T'AANIK .
LE MÁAK TS'O'OK U BEETIK' YA'ABO TSIIBTO' TI' MAAYA T'AAN, TS'AIK KANANIL TI' LE SUUK BETIK LE UUCHBEN MÁAKO'OB.

                             DOLORES HERNANDEZ H.


U TS'O'OK
YAAN XOOKIK' LE TSIIKBALO'OB TS'O'OKU BEETIK LE NOJOCH MAAK.

                        DOMINGO  DZUL POOT

NACE EN LA VILLA DE BECAL, MUNICIPIO DE CALKINI; ESTADO DE CAMPECHE  EN EL AÑO DE 1927, EN UNA FAMILIA, EN DONDE SU DEDICABAN A LA AGRICULTURA, DESDE PEQUEÑO HABLABA SU LENGUA MATERNA .
PRIMERO SE DEDICO COMO SACERDOTE; LUEGO EL GUSTO POR SU LENGUA MAYA LE PERMITIO ACERCARSE A SUS RAICES, LO CUAL HIZO DARLE REALCE A SUS TRADICIONES Y A SUS RIQUEZAS CULTURALES. A TRAVÉS DE LA LENGUA MATERNA LE HA DADO IMPORTANCIA  A LOS RELATOS ESCRITOS Y ORALES.

                       DOMINGO DZUL POOT
SIIJIL TI' TU KAAJ  BECAL,NOJKAAJ CAMPECCH TI' JA'AB 1927, TI' JUNP'EE LAAK TSIIL
TU MEYAJI' TI' TU K'AAXO', TU T'AANIK' MÁAYA.
YAANIL MENT TI' JUNP'EE K'IIN, TS'O'OKI' UTSTUTAN LE MAAYA KA TU TSIIBTA YETE TU ÁAL KA'ABA BA'AL TI' MAAYA.
            RENE CANUL CAAMAL

         TS'O'OK  TSIIKBAL
  LE MÁAKO' MAALO' KU BETIK TUMEN TU KANANIL LE T'AANO' TU UUCHU TI' TU KAAJO' BEEY U LAAKO' TU'UX  TU BEETIKO'OB LE SUT BETIK LE MAAKO'OB

LAJUN MEYAJ YUUM DOMINGO DZUL POOT. X- Norvelia Jacqueline.


Le’ yuumo’ Domingo Dzul Poot juntúul máak siijil ichil láaktsilil óotsil, le’  béetiko’ liiki yéetel le t’aan maya yéetel le tsiikbalilo’ob  ku beetati u chiich yétel u na’.

Bejlae’ leti’ juntúul Aj-tsiikbalil tumen ku ts’ama u meyaj tia’al u nojochkinsik le miatsil maya t’aano’.

Aj ka’ansaj X-Norvelia Jacqueline.
 
DECIMO TRABAJO DON DOMINGO DZUL POOT

Don Domingo Dzul Poot es un hombre que nació dentro de una familia humilde, por eso creció hablando la lengua maya y escuchando las historias que su abuela y su madre le narraban.

Ahora él es un cuentista porque su trabajo ha sido dar a conocer la cultura de la lengua maya.
Profra. Norvelia Jacqueline




Ts’o’ok tsiikbal

Le béetik k’abéet yéesik le’ áanalteo’obo’ ti´ yuum Domingo Dzul Poot ichil najil xook,  tia´al  u k’ajóoltaj   le xooknalo’ob u tsiikbalilo’ob yéetel  bix u kuxtalil le yuumo’.

 Beyxan tia’al u k’ajóoltaj tuláaka máako’ob ti le’ kaajo’.

Le béetik to’one   yaan chimpoltik beyxan e’esik u meyajil ti’ Domingo Dzul Poot tumen ok k- k’ajóoltaj.
 
Aj ka’ansaj X-Norvelia Jacqueline.

BOLON MEYAJ “ LE’ K’AAYO’OBO’ ” X- Norvelia Jacqueline


Le k’aayo’obo’  jump’éel  jejeláas nu’ukul tia’al  meyaj.

Yéetel  lelo’oba  je’el u páajtal  a’al le ba’ax  ku  tuukliko’ob  le máako’obo’ .

Yéetel  le’  k’aayo’obo’   je’el u beeytal  ya’ab  ba’alo’ob bey  tuukulo’ob,   ki’imak óolal, kansajo’ob, yaj  óolal ,  kaanbalo’ob ; beyxan  yaan  k’aay  ti’ báaxal yéetel  tia’al  ti’  okol k´uj.

 Le óolale’  le k’aayo’obo’   je’el u beejtal ti’    jejeláas   kúuchil  bey ti’  k’unajo’ob,  ichil kaaj,  wáa  u najil  xook.

Le k’aayo’ je’el   u páajtal  kaanik  chéen ch’a’abil wáa yéetel  p’a’astil.


NOVENO TRABAJO LOS CANTOS

Los cantos son una   herramienta para el trabajo. Con ellos se puede expresar lo que las personas piensan.

Con los cantos se puede comunicar muchas cosas como pensamientos, alegrías, enseñanzas tristezas, aprendizajes; también hay cantos de juegos y de religión.

Por eso los cantos se pueden realizar en cualquier lugar, en la iglesia, en la comunidad o en las escuelas.

Los cantos se pueden aprender espontáneamente o por imitación
 
Aj ka’ansaj XNorvelia Jacqueline

 

 
Ts’o’k tsikbal
Le béetik  jaach´ k’a’anan  ku beetik yéetel xooknalo’ob tumen je’el  ku kaanbalo’ob   ki’imak óolal.
Kex in xooknalo’ob     tu t’aano’ob  maya  chen   ku k’aayo’ob  maya;   uts’  yiicho’ob,  beyxan le  tatatsilo’ob, yéetel  je’el  ku kaanbalo’ob ya’abach ba’alo’ob chéen ch’a’abil.
Aj ka’ansaj XNorvelia Jacqueline
 
 
 
 

 

U TS´OOK TSIIBO´OB

JUN  YAAX  MEYAJ

Cheen  le nukuch  ma´ako´ob  t´aanik maya, ichil  le  u najil  xook  yáan  jujuntúul  ku  t´aanko´ob  cheenbaxe  ku  taajko´ob  u  p´eeko´ob  u  yuubal.  jaach  yaan  u  unajil  le  meyaj  keen  beet   yéetel  le  mejen  palalo´ob.  (Guadalupe Tut Glez.)


KA´A  MEYAJ

Yaan  le  uuchben  tsikbalo´ob  ichil  le  mejen  ch´ijano´ob   jujunp´iitil  taan  u bin  u  tu´usal   túmen  ma´a táan  u tsiibaltik  ti  u  yaalo´ob  túmen  ma´a  táan  u  t´aanko´ob  maya,  ti  le ajkansajo´ob  ku   yaaliko´ob  le  ku  k´ajaltio ´ob   ya´a  tso´ok  u  tu´ubko´ob.    (Guadalupe  Tut Glez)



LAJUN MEYAJ: U KUXTAL YUM DOMINGO DZUL POOT (Guadalupe Tut Glez.)

Jun  túul  ma´ak   sijnal   ti  u  kajil   Becal   ichil   u  xoot   lu´umil  Campech,  u  yum  yéetel  u  na´a   koolnalo´ob,   ti  lik´aan  ichil   u  k´uul  najil   Presbiterianos,  cheen  yáax   xooko´ob  tu  beetaj   tu  kajal   kaaj    bixabil   túmen  u  nojochil  le  u  k ´uul  najil  túux  tu  ts´ooksaj   taak  u beet  u nojoch  yuum  k´iin  ichilo´ob.
Tu  chichanil  jach  uts´uts  yéetel  tulakal  u  yéet  kaajalilo´ob  leeten  jach   yaabitáan,  nojochaj    ichil  u  ch´iibalo´ob   mayao,   túux  tu  kanaj   u  kanante´e   u  ye´exe   yéetel   u  xooke,   tu  xaak´aata´  biix  u  ma´ lo´ob  tsiibtal, yéetel   u  t´aana,  leeten   tu  yaantaj   nojoch  ajtsiib mako´ob   u  beeto´ob le analtee u  k´aaba  Cordemex,  beyxan  leti´e   tu  tsiibtaj   analteo´ob   túux  yaan  uchben tsikbalo´ob,   tutux    tsikbalo´ob, yéetel  le  k´uuban  ti  u  najil  xook  ti´al mejen  paalal, tu tsiibtaj  maya  u  analtee  yuum  k´uj  yéetel  u  balts´amil  u  kuxtal  ki´ich kelem  yuum.

Tulakal  tsiib  u betmaj  ku  taakbesik   ba´aalo´ob  yáan  tu  ba´apaach  yéetel  u  tojil  u  kuxtal  ma´ak.  Te  tu  xoot  lu´umil  Yuucatan   yáabach  ba´alo´ob  k´aambeen   k´uubanti´   tu   yoolal  le meyaj   u  beetmaj  ti  u  miatsil   maya. 

 DECIMO   TRABAJO: LA VIDA DE DON DOMINGO DZUL  POOT  ( Guadalupe Tut González)
Es  un  Campechano  distinguido,  nacido en el poblado de Becal  dentro de una familia campesina con  la religión Presbiteriana, solo estudio sus primeros años de primaria y lo termino  sus estudios con el apoyo de su religión hasta llegar a ser presbítero y ministro evangélico.
Desde pequeño se caracterizo por sencillo y agradable con los demás, creció siendo orgulloso de su cultura maya, la cual trabajo en su preservación y rescate convirtiéndose en un estudioso de la lengua, tiene varias obras importantes entre estas: colaboró en la edición del diccionario maya cordemex, autor de libros de “Tradiciones literarias mayas”, “Cuentos mayas I y II, leyendas mayas, libros del rincón de lectura, traducción de la biblia en maya y una película maya de la vida de Jesús.
Sus obras tienen un cierto contenido de relación de la naturaleza con la vida divida, resaltando los valores.  Ha recibido múltiples homenajes en el Estado de Yucatan

Ts´ook   tsiikbal

ya´abach  kaansaj  ku  ts´aakto´om  le  yuum  Domingo  túmen  k´eet  ch´iibal  mayaomxan,  k´aabet  ya´akunsik   ichil  le  kajo´ob  túux  meyaj   ka  k´aajotak  le  maya  beey  je´ex  tulakal  t´aanilo´ob  yáan  yook´ool  kaa   tu  yoolal  ma´a   u  sa´atal,   jaach  k´aabeet   antik  le  meyaj  ku  beetik  le  yuum  Domingo.   Guadalupe  Tut Glez.

GRUPO 1 U TS’OOK TS’IIB MEYAJ AJKAANSAJ X MILDRED L. BARBOSA CHI


TS’OOK  TS’IIB MEYAJ (CONCLUSIÓN)
AJKAANSAJ  X MILDRED 
L. BARBOSA  CHI
5 TI JULIO TI 2015
v U MEYAJTSIL T´AAN
Jach yabach t’aano’o  k`aajoltaan ti 
ichil   u lùumil 
Mèxico, chen balake ti ichil u noj Campeche  ku t’aana le 
masewal t`ano`o,  yan kaaj tuux
tak le mejen palalo’ ob ku t`aanko`o  yan
xan tuux chen le nojoch  mako’o  leten ku bin u  sàata. Le ajkansajo`o  naj u eesik ti le mejen palalo`ob le jats`uts
t`aano’ ob ich maya tiolal u ts`abil u tojol le masewal t`aano`.
LAS PRACTICAS DE LENGUAJE
Existen varias lenguas reconocidas en
nuestro país de mèxico, sin embargo en nuestro estado de Campeche se habla la
lengua maya, hay pueblos donde hasta los niños la entienden y la hablan, hay
algunos otros donde sólo los ancianos la pràctican pero no la enseñan, por eso
se ha ido perdiendo. Los maestros debemos enseñar a los niños esta hermosa
lengua en maya para que pueda ser 
valorada.
v
LE BAAX SUUK BETIK YETEL T`AANIK
ICHIL IN KAAJ.
Ti ichil in
kajilo`ob  yan maako’o  ku t`aanko’o 
maya  yetel  castlan t`aan chen balake  le maya ma` tu eesiko`o ti e mejen palalo`ob,
le uchben mako’o  ku  jook’lo’o 
ts’ikbal  ti e chúumuk  k’íiwik 
yan ku ts’ ikbal ich maya ,yan ku ts’iikbal ich castlan t’aan. Jach  yaabach  baa u yoojlo’o 
chen balake ma’ ts’iibtaní  le
yuumo’  o ojeel  bix 
kajsik le  kajilo’o, baax k’ iin
yan u pak`a le ixíimo`o,wa bix yan a pak’ik 
le k`uumo, wa le siklo`o tulakal baa ku pak`al ich le coolo’, beyxan le
kolelo`on yabach baa u yoojloo.
Leten k’aabet tsikbal yetel le nojoch maakoo tiak kanik  le baalo`o tial  maalo`ob kuxtal.
LAS TRADICIONES ORALES DE MI PUEBLO.
En mi comunidad hay personas que hablan la lengua maya y
otras que  hablan el español, pero la
lengua maya no es enseñada a los niños, los ancianos que la hablan se sientan
en la plaza a conversar pláticas sobre lo que han vivido pero no existen
escritos sobre sus plàticas ellos  tienen
conocimiento de muchas cosas como sembrar el maíz, en que  tiempo, la calabaza, pepita todo lo que se
siembra en la milpa, también las mujeres tienen muchos saberes por eso es
importante que se platique con la gente mayor o ancianos de la comunidad para
aprender las cosas importantes para la vida.
v LE
YAABACH TS`IIB YETEL T`AAN TI ICHIL IN 
KAAJIL.
Le  uchben 
maako’obo’    jach  kaanbalnajano’o  u yojeelo’o   yabach 
uchben ts`ikbal, beyxan 
uchben  k`ayo’ob , pospost`aan le
ten k`abet uuyik le t`aan ku betiko`ob 
beyxan naj ts`iibtik men jach yan maalo`ob ts’ ikbal  minaan  
ts’iitaan, ti u najil xook yan eesik ti le  kambalo’ o le jats’uts ts`iikbalo`o yan ti
ichil kaaj.
LA LITERATURA Y TESTIMONIOS DE LA COMUNIDAD
La  personas mayores
tienen mucha experiencia, saben muchas cosas como cuentos, cantos,poemas y
otros por eso es necesario escuchar su plática y también es importante
escribirla ya que no hay escritos  sobre
ello. En la escuela es necesario enseñar a los niños esas hermosas pláticas de
hechos que hay en nuestra comunidad.
v  LE JACH MALO’OB ICHIL U MIATS’IL LE
KAMBALO’  TIAL JUNTUL AJKANSAJ MASEWAL.
Le  ajkaansaj masewal
yan u k`ajootik  le mejen palalo`ob  ku bino`o 
u najil xook  beyxan bix u
kuxtalo`ob ,baax sùuk u betiko’o, baax janal, baax ok`ot  baax k`ayilo`ob u ojelo’ o  tulkal bix u kuxtal le kambalo’o ich le
kaajo’ tiolal u ts`aik u  tóojil u xook
LA  IMPORTANCIA DEL
CONTEXTO CULTURAL DEL  ALUMNO PARA UN
DOCENTE INDÌGENA.
Los maestros de Educación Indígena debemos conocer bien a los
niños que asisten a la escuela, como viven, que acostumbran hacer, que comidas
consumen, que bailes y cantos saben;todo sobre el contexto del alumno para que planee
de manera adecuada sus intervenciones.
v U JEJELAAS TS`OTS`OLIK ICH KAJ TIAL
LE TUMBEN LÁAK’TSILO’ OB.
Ti ich in kajilo’o o ku sukta le winko`o ku meyjo`o ich le
coolo’o, ku pak`ikoo naal, ik,k`u’um,sikil, yetel ku  ch`akiko’o 
siì, le koolelobo`o ku metiko`o u janlo’ o, ku pak`cho`o yetel ku bisko’
o  le chan mejen palalo`ob ti u najil
xook.
LAS FORMAS DE ORGANIZACIÒN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS
FAMILIAS
En  mi comunidad   se acostumbra que los hombres trabajen en
las parcelas, sembrando su maíz, chile, pepita y algunos cortan leña para su
fogata, las mujeres hacen la  comida y
tortean por la mañana las mujeres acostumbran llevar a los niños a la escuela
v TOPONIMIAS
Jach  maalo’ ob
ojetik  tuux  kuta le k`aaba` le ichil kaj  tuux  
kajano’o , je bix  in kajal u
k’abae  NOHAK`AL u k`aat u yale  ich 
castlan t`aa AGUADA  GRANDE.
Yan  mejen palalo`ob  ma` u yoojelo`o leten yan tsikbatik  men jats`uts u kanko’o.
TOPONIMIAS
Es importante conocer de donde se origina el nombre de la
comunidad donde vivimos, así como el pueblo donde vivo se llama Nohakal que
quiere decir  Aguada Grande. Hay muchos
niños y personas que conocen lo que significa por eso es necesario platicar  con ellos sobre el nombre porque es bueno que
lo conozcan.
v U K`AAYO’O  DZITBALCHÈ
Jach  malo`ob  k`ajooltik le k`aayo’ob   Dzitbalché tial  u pajtal ts`ikbatik ti  ichil kaj, uchben k`aay  yan 
muk`insik tiolal ma’ u sàata,  men
jump`e analteé jach yan ts`abil  u tojol
je tuxake.
LOS CANTARES DE DZITBALCHÈ
Es bueno conocer los Cantares de Dzitbalchè para poderlo
comprtir en la comidad donde vivimos y trabajamos. Son cantos antiguos  que debemos valorar para que no se pierdan,
porque es un documento valioso que debe sr valorado donde quiera.
v BALTS`AMIL
Tulakal  ajkansaj  naj  u
meyaj ich u najil xook  yetel le
balts`amilo`ob  men le mejen
palalo`ob  ustut`aano`ob yetel ku naatko`ob
le baax ku ts`ikbatalo’o, yan  
ts`aik  a  nook`  a   xaana` 
tial  eesik  bix  le
uchben ts`ikba ti e xtabaay,le way 
k`eek`eno`ob yetel le koolel ku yook`ol , jach ku cheejtiko`ob tak
letio`ob ku balts`amilo`ob. Le balts`amil ku antkech tia meyaj.
DRAMATIZACIÓN
Todos los maestros debemos trabajar en la escuela la
dramatización porque  a los niños les
gusta y entienden cuando se les platica, cuando te disfrazas y te pones tu
vestido o zapato para enseñarles cuentos y leyendas como la xtabay, el cochino
brujo, la llorona, los niños se divierten y hasta ellos dramatizan.La
dramatización nos ayuda en el trabajo que realizamos en la escuela.
v JEJÈELAAS   K`AAYO`OB
Ti  u najil xook  jach 
k`aabet   u  yeesaa 
ti e  kambal palalo`ob
jejelas   k`ayo`ob,  yan k`ayo’o 
ich le kajoo naj k’ajooltik tiolal ma’ 
u sàatalo’o.
yan k`ay   ku  k`aayta ich 
u otoch     le mejen palalo`ob,
tie  chan ch`upa wa chan xiipa tial u
uene. Beyxan kan k`iimik juntul màak.
Le k`ayoo beyxan ku antkoo 
tial  u kambal le mejen palalo’
ob.
DIFERENTES CANTOS
En la escuela es importante que enseñemos a los niños
diferentes cantos, existen cantos que se cantan en los pueblos y se deben de
rescatar para que no se pierdan, existen cantos que se cantan en las casas para
los niños y niños que van a  dormir,
también en el pueblo cuando una persona muere.Los cantos ayudan al docente para
enseñar a los niños.
v  Domingo 
Dzul Poot.
 Le  yúum 
Domingo Dzul  Poot jump`e maak
tàaj k`ajòolta`an men yaabach  maako`ob
ichil u  noj kajil jo` men ti ku kuxtal
bejlae ti e k`ina`, tulakal le bax  ok u
mentiko’o yan u p`ata tiak 
kimakoolta’  kan  xooke.
Tenet in ts`ikbata ti le mejen kambal tuux kin meyjo’ o u
uchben ts`ikba ti yùum Domingo Dzul Poot 
u  k´aabae “ xmaría  le chan muuch” jach chejnajobí beyxan ten.
DOMINGO DZUL POOT
El señor Don Domingo Dzul Poot es una persona reconocida por
otras personas ha recibido reconocimientos importantes en  estado de Yucatán donde vive actualmente,
toda su obra quedará en la historia para que la disfrutemos cuando la leamos y
compartamos.
En mi escuela le platique a mis niños sobre un cuento  escrito por Don Domingo Dzul Poot titulado
“Marìa la sapita” les gusto se divirtieron mucho yo también me divertí y
aprendí.
NIBOOL    
AJKANSAJ
XMILDRED LILIANA BARBOSA CHI.