U’UKP’ÉEL MEYAJIL: K’AAYO’OB TI’ DZITBALCHE X-NORVELIA JACQUELINE

Lela ju’unil  yáax k’ajóoltaj je’ bix : “U ‘aanalte ti’ le óokóto’ob le úuchben  máako’ob ku meentiko’ob,  le kéen ma’ kuchulko’ob  le sak  máako’ob”; bejlae’  u  k’ajóol “U K’aayo’ob ti Dzitbalche’”.Yaan ti jeejeláas ts´íibilo’ob tu’ux  ts’aik u k’ajóol le miatsil ti’ úuchben maayo’ob  u tsolante’ob, u ok óolalo’ob, u tuukulo’ob, u kuxtalilo’ob yéetel yumtsilo’ob.

Beyxan t’aano’ob le p’aax nu’ukulo’obo’ ku ts’aanajo’ob tia’al meent u óokóto’ob. Lela áanaltee’ u pajtal  u cha’an le yáaxilo’ob ts’íibo’ob ti úuchben máako’obo’

SEPTIMO TRABAJO: LOS CANTARES DE DZITBALCHE’
Este documento primero se conocía como: “El libro  de las danzas que hacían  los antiguos mayas cuando no habían llegado los blanco”; ahora se conoce  como  “los Cantares de Dzitbalche’”. Contienen diversos escritos donde se da  conocer  la cultura de los antiguos mayas: sus rituales, sus creencias, sus pensamientos, sus vidas y sus dioses.

También  mencionan los instrumentos musicales que usaban en sus danzas.
En este libro se puede observar los primeros escritos de los mayas.

Aj-ka'ansaj X- Norvelia Jacqueline



X-ajka’ansaj  Norvelia Jacqueline

LE' K'AAYO'

BOLON MEYAJ.

TU'UX KIN  MEYAJ BULK'IIN KIN U'UYIK U K'AAY LE KO'OLELO'OB LE KEN KU  MEYAJO'OB ICHIL U WOTOCHE' KIN ÚUYIK TUMEN TU KU'UXTALO'OB NAATS TU'UX YAN LE NAJIL XOOK, LE KEN IN U'UYIK U K'AAY KIN TUKLIK LE CO'OLELO'OB KÍIMAK UYOOL, MA´TU TUKLIKO'OB  MIX BA'AJ.

LE K'AAYO'BO KU MENTO'ON  JE'ELEL, TUMEN KU JO'OK'O TU LÁAKAL LE K'A'AS TUKUL, LE' ÓOLAL SANSAMAJ KIN K'AAY YÉETEL LE XOONALO'OB TUMEN KU NÓOJOCHKINSA U NA'ATKO'OB U T'AANO'OB, YÉETEL SEVAN U BISKUBA'OB YETEL U LÁAK XOONALO'OB.

LE' ÓOLAL LEKEN IN MEYAJ YETEL LE XOONALO'OB KIN KAÁNSIK JÁABACH K'AAYO'OB TUMEN BELLO  KI'IMAK ÓOLO'OB KU MENTO'OB U MEYAJO'OB YÉETEL SEVAN KU KANKO'OB  ICHIL LE NAJIL XOOK YÉETEL XAN KU MU'UKIL LE MEYAJO' SANSAMAL.

EL CANTO.
Donde trabajo todo el día escucho a las mujeres cantar mientras trabajan en sus casa, las oigo por que viven cerca  donde esta la escuela, cuando las escucho pienso esas mujeres están contentas no piensan en nada .

Los cantos nos hacen relajarnos por que salen todos los malos pensamientos, por eso todos los días canto con mis alumnos por que aumenta sus conocimientos, su lenguaje y rápido se relacionan con los otros alumnos.

Por eso cuando trabajo con mis alumnos les enseño muchos cantos por que así contentos hacen sus trabajos y rápido aprenden dentro del salón de clases y también refuerza el trabajo diario.

24706715
AJ KA'ANZAJ  X-LUCIANA VILLAMONTE.

jach ja ajkansaj  ku  ya´alale´ le  maak  yaabach  u  che´ej  ku  tsiibalta   u  k´ay  u  puksik´al  ma´ táan    u  k´ojantal  túmen  bey  mejen  ch´iich´obe       leten le mejen  palal  ma´alo´ob  ka  u  kano´ob     ya´abach  k´ayo´ob
Guadalupe Tut Glez.


Ti’ le u najil xook je’ u páajtal káambal le mejen palalo’ob jejeláas k’aayo’o’ob ti’ kastlan t’aan yéetel máasewal t’aan


Ajka’ansaj: x-Silvia Gabriela Canche Hernández








waxakp'éel meyaj Balts'am Reynaldo Quijano


                                                            Waxakp'éel meyaj Balts'am

Maalo'ob ak'ab in wet xooko'ob.
 BALTS'AM. tan in k'ajóoltik le chan xo'oxot'an mix bik'in tin tukultaja' wa yan junp'éel tsib ku ya'ato'on yabach ba'alo'ob...tumen juntul balts'am jeje'elas e'esaj xook u yo'oje' bey le: Aj Balts'amo'ob, aj k'aayilo'ob,le aj tsikbalo'ob..yeetel u laak'o'ob aj balts'amo'ob.

Tene’ tin xookaj le tsiikbalil “ X-Kolom-Ché” tumen  ja’ats’u’us uuts in wich. Malo’ob ti’al k-beetik jump’éel balts’am. Max ma’ u taj tu pool tu laakal le uchben kuuxtalil ti le miatsil Maya, le ken u xookik le ánalte’o.
Max ma’ u yíilma’ junp’éel cha’an ti le  K’aayikolo’ob “Chela yeetel Ponso” le lo’: Balts’am. Le ti’oob,Aj balts’mo’ob
In ka’ tsikbate’ex yo’ole “X-Kolom-Che” tumen tin k’aalik in wiich ti’al in bin xíimbal junp’el wayak….. tu’ux kin wiilik ku yuuchul junp’éel cha’an, le’ tankelen paalalo’b u méenmo’ob junp’éel nojoch woolix ti’al u óko’oto’ob, ichil le woolix ka’atul xi’ipalalobe’ tan u baaxal ba’ateil, u la’ juntul k’aaxa’an ti junp’éel páak’ tuunich….k’aaxa’an u k’aab yeetel u yook,tu laakal u winkilil bona’an yeetel ch’ooj….tu awat le maako’ob…tu juun le tu tunkulo’ob,le jubo’ob,yeetel le jeje’elas nu’ukul paaxilo’ob.
Beey xan ti’ano’b le Holpopilo’ob,le Aj kuch tsubalo’ob,le Ajau Ake’ wa jalach winik, le Aj Kulel,le batabo’o’ yeetel le Nacón…… tan u cha’antiko’ob tumen yan u k’u’ubo’ob junp’éel puksi’ik’al ti’ le Noj Yun Kab……
Aje’eni’ ti’al in balts’amik le uchben tsiikbal yeetel le mejen xooknalo’ob ichil le najil xook….
Aj kansa'aj..Reynaldo Kijano K'anché.

buenas noches compañeros.
dramatizar en la lengua maya..no pasaba por mi mente..no pensé que existiera..porque un actor o actriz conoce muchas cosas,cantante,cómico,bailarin,etc.
Leí el cuento de la “danza de las varas” porque es bonito, me gustó para hacer una dramatización. Quién deja de recordar la vida de nuestros antepasados al leer este libro. Quién no ha visto a los comediantes…Chela y Ponso…ellos son artistas.

Volvemos sobre la plática de “la danza de las varas”, porque cierro mis ojos para ir por un sueño…Donde veo una fiesta, los muchachos danzan en un gran círculo, dentro del círculo dos muchachos juegan a luchar, otro muchacho está amarrado de pies y manos en una piedra…todo su cuerpo está pintado de azul…la gente grita, suena el tunkul, los caracoles y los otros instrumentos musicales.
También están ahí: el maestro de canto y música, el responsable de la escenografía, la autoridad civil y religiosa, el segundo en mando, el cacique ó jefe militar y el sacerdote verdugo…están atentos porque van a entregar un corazón a su Dios (Noj Yun Kab)…..

Desperté...para dramatizar con mis alumnos esta narración….en la escuela.

Profr. Reynaldo Quijano Canché

jach  ja´j  beyo´ jats´uts  u  xookool  yeetel  u tsibtal  ya´abach baalo´ob  uchan   ti´al  u  yesaj  ti xooknalo´ob   tu  yoolal  u  kuxtal   u  miatsil   uchben  kajo´ob   wa  ku  beetal   u balts´amile  je  u se´etal  u  kaanik  le  palalo´obo..
Guadalupe Tut Glez.


chan jats'uts le tsikbalo le j-kansaj Reynaldo tumen kabet esik le miatsil le xooknalo'ob tumem beyo' le kanbal le much meyaj le ichil najil xooko'.

ajkansaj: x Irene May Chi.



U ts'ook in tsikbal
beey tin wa'alate'ex tin béetaj le balts'yeetel le chan paalalo'ob yóole Xkolom che, Ust yiicho'o' tumen tuumben k'iin u baaxnajo'ob junp'éel tsi'ikbal yóole u miatsil maya. beejla'e' yan u beetko'ob junp'e u k'aaba " Sa'ajak le chan muuch" ti'al u jo'oko'o' xook ti' le ja'aba'. La Balts'an junp'eel jeje'elas meyaj yeetel le kanbaal xooko'ob. junp'e tsiik.
Aj Kansa'aj, Reynaldo Kijano K'anché.

WAKP’ÉEL MEYAJIL “U K’AABA’ MAAYAJ KAAJO’OB” X-NORVELIA JACQUELINE)

Tu’ux kin meyaj u k’aabae’ “Tumbéen Kaaj”, le kaaja’ mina’an u k’aaba ichil maaya táan  (síijil) , le beetik chen in tsikbal tu’ux yaan.

Tumbéen kaaj yaan u belil ti’ ch’e’eno’ob, ku k’aajóoltaj beyo’ tumen ichil jujunp’éel  kaaj  yaan  junp’éel ch’e’en,  tu’ux  le  yáax máako’ob u cha’aiko’ob  ja’ tia’al u  koolo’ob, u ba’alche’o’ob , beyxan tia’al u p’o’iko’ob u nuukul janal yéetel nook’o’ob.

Bejlae’ je’el u paajtal cha’an le ch’e’eno’oba’  ti’  k’iiwik ti’ le  kaajo’ob.

SEXTO TRABAJO EL NOMBRE DE LOS PUEBLOS MAYAS. TOPONIMIAS

Donde trabajo se llama “Pueblo Nuevo”, este pueblo  su nombre no tiene origen en maya, por eso platicaré solamente donde se localiza.

 Pueblo Nuevo esta por el rumbo de los chenes, se conoce así  porque en cada pueblo hay un pozo, donde sus primeros habitantes se abastecían de agua para sus milpas, sus animales también para los quehaceres de sus hogares.

Actualmente se puede ver estos   en las plazas de los pueblos.


X-ajka’ansaj  Norvelia Jacqueline.
______________________________________________

U ts´o´ok   tsikbal


Jach ma’alob  k’ajóoltik le ba’alo’ob tumen beyo’ to’one’ ajka’ansajo’ob je’el u paajtal ye’esik ti xooknalo’ob  tak chichano’ob  tia’al u yoojeltiko’ob  tia’al  ma´ yúuchul bix tene’,  ma’  in woojel ba’axten u ya’alal “U beel ch’e´eno’ob”

X-ajka’ansaj  Norvelia Jacqueline.
______________________________

waxakp'éel meyaj Balts'am x-irene may

BALTS'AM


Le  balts’amilo jump’éel u e’esajil u kaambal ku ch’aik u nukchaja’ u péeka’anta le kaanbal paalalo’obo’, ku beykunsik u jats’uts beetik ba’alo’ob tial ilbil yéetel u maakil, le ba’ax mejen paalal ku yu’ubik, ku tukultik ba’ax ku máan tu pool yéetel ba’ax  je’elel u pajtal u tumben mentik.

Ku meyajtik le t’aano’, le éesaj yéetel u winkilil u yich, ku pajtal u tsikbal yéetel u nukbesik u la’a juuno’ob, u tukultik ba’alo’ob yéetel u ye’etsik maako’ob wa ba’alo’ob ucha’an wa ma’ ucha’an ti’ le kuxtalo’.

Ti’ le kaajo’ tu’ux kin meyaj ku beetaj balts’am ichil k’uulnaj ti’ wiinal diciembre tu’ux  ku yéesaj u siijil kich’kelen yuum.

Ti najil xook kin  meyaj yéetel le balts’am tia’al u kaanbal le mejen paalalo’ob.ichil u baaxalo’ob ku páasko’ob tu laakal ku beetiko’ob u na’ob, je’el bix meentik le janal yéetel u meentiko’ob ba’ax ku yuuchul ichil le kaajo’.

La dramatización es una estrategia que permite el desarrollo de habilidades en los alumnos, favorece la expresión creativa y personal de lo que cada niño siente, piensa, imagina y puede inventar.
Hacen uso del lenguaje oral, gestual o corporal, son capaces de acordar y asumir roles, imaginar escenarios, crear y caracterizar personajes que pueden o no corresponder a las características que tiene en la vida real.
En el pueblo donde trabajo se realizan dramatizaciones en la iglesia, en el mes de diciembre donde representan el nacimiento de Jesús.

En la escuela se realiza la dramatización para que los niños tengan un aprendizaje; en sus juegos representan acciones del hogar, como hacer la comida, o lo que pasa en la comunidad.
X-Irene May Chi

maalo'ob ak'ab.
Kin paay ooltik a tu'ukul yóole' ka tsikbal ti' le balts'am ichil u naajil xook yeetel le ku yuuchul u najil ku'..le balts'am junpéel meyaj ku aantik le paalalo'ob wa ti le maako'ob u ti'al u na'atko'ob junp'éel tu'ukul mas se'eba'an,,,,u je'ebik le tu'ukulo'ob ti'al u kaabalo'ob. In kaajil le aj k'iino'o' ku meyaj yeetel le balts'am..chumuk payalch'i' ku beetik k-jokolo'ob junp'eél muuch meyaj ti tankelem palalo'ob ti'al u balts'amiko'ob le e'esaj tsikbal ku beetik le aj k'iin, le maako'ob ma' y yo'ojelo'ob xook yeetel le balts'an ku na'atko'ob le tu'uxtal tsikbal....
AjKansa'aj Reynaldo Kijano K'anché


ts'o'ok tsiikbal

le meyaj xooknalo'ob le balts'amilo'ob jach maalo'ob tumen ku le meejen palalo'ob ku betiko'ob le bix balo'ob ti le kuxtalo'.

BOLON MEYAJ: K´AAYO´OB ICHIL KAAj (Guadalupe Tut Glez) 22 K´iinil ichil u winalil Junio

 K ´aay   ya´alalti´  leke´en    jats´uts   ju´umak   u  kaal  ma´ak   yéetel  tulakal  ba´al  yáan  tu  ba´apachil,  yéetel  lela´ ku  ts´aabal  yojetbil  beyxan  k´ajotbil   tuukulo´ob, u  yu´ubal  puk´sik´alo´ob  tulakal  ma´ak ,  ba´alche´,  che´o´ob,  iik´ , ja´  yéetel  ula´a   ba´alo´ob.   
Ti´ kin   meyaj  Bethania  ichil   le  ka´ajo´ob   yaan  yaabach   k´uul  najo´ob.  Leeten  ken  máankech  ximbal    tu  beejilo´obe  ka     wuuyik   kilich  k´aayo´ob   ku  beetik  le  ko´lelo´obo,  beey  yúuchul  chuunk´iin   beey   yéetel   ak´ab,   leeten  le mejen  palalo´obo    tu     mejnilo´obe   ku  kanko´ob    kilich   k´aayo´ob     yáan  k´iine´  ku  k´aayko´ob  ichil  u  najil  xook.   Le  ken  anak   je´elel     xooke´     ku   bisa´alo´ob   kambal   ichil  k´ul  naj   túux  ku  yesa´lti´ob   u  t´aanil   k´uj,  chenba´axe   tumen  yáan  paal   utstiuyich  báaxal  ku  ts´aalo´ob   k´aay.
Beeyxan  le  ko´lelo´obo  táan  u  beetko´ob   u meyajil  ichnajile´  táan  u  k´aayo´ob   che´en  beyo´  wa  yéetel  u      jats´uts      ju´umil      cheen     baxe     k´ilich  k´aayo´ob,  le ku     k´aayaxan   le  ken  uchuk   k´iink´aaba´  yéetel  ts´ookolbelo´ob  beyxan  ti´al   u  wensaj  mejen  palalo´ob.
Ichil  u  najil  xooke´  ku  yuuchul  k´aay  ti´al  u  yeesaj    ba´alo´ob  ti  le mejen  kambal xooko´obo  yáan  u  k´aayi   ba´alche´ob,   yiich   che´, wa  ba´alo´ob  yáan  tu  ba´apach  ma´ak   jéex   ek,  ja´, k´iin.   Yaane´  kan p´éel  u tsol  ts´iibil,  u  la´ake´  tsolwolis, yaane´  u  noj  k´aay   u  lu´unmil  Mexicoo   yéetel   Campech.

Ichil  u  najil  xook   ku   k´aayo´ob    tu     yo´olal     ma´   u     naakal   yo´ol  mejen  palal  yéetel   ti´al  u  káanbalo´ob,  tumen  utsyicho´ob   u  betko´ob  u  k´aay  ch´iich´,  u  ju´un   ja´,  yéetel  iik´.         

NOVENO TRABAJO: LOS CANTOS EN MI COMUNIDAD (GUADALUPE TUT GLEZ)
El canto es la producción de sonidos con melodía agradables al oído puede ser por personas, animales o naturaleza. Es un medio de transmisión de ideas, sentimientos y emociones, se usan en todos los contextos del ser humano y de la naturaleza.
Bethania es el nombre de la comunidad donde trabajo, la comunidad  hay varios grupos religiosos, por lo que es común que por las mañanas y por las noches se escuchen cánticos de alabanza al andar por sus calles, los niños desde muy pequeños se saben varios cantos de su religión; los cuales en algunos momentos  se les oye en coro en la escuela. Durante los recesos escolares y vacaciones asisten a sus templos en las llamadas “escuelita bíblica”  donde por medio de cantos se enseña la palabra de Dios. También las mujeres cuando están haciendo las labores domésticas cantan alegremente o siguen notas musicales religiosas;  al igual que en los festejos hacen cantos y música del mismo tipo, que también usan para adormecer a sus bebes.
La escuela usa los cantos como una estrategia de enseñanza, porque es agradable para los niños, estos pueden ser de contenido de diversos animales, frutas u objetos así como de elementos de la naturaleza. Se hacen en coritos de 4 líneas, en rondas en himnos y melodías completas. Pueden ser para estimular el interés de los alumnos, para reafirmar conocimientos o acompañar actividades educativas.
Los niños gustan de hacer imitaciones de cantos de los pájaros, el sonido de la lluvia, el viento, etc. que en conjunto convierten en música.

ts´o´ok  tsikbal
ya´abach  maak  jats´uts  u  k´ay  tumen tu  mejenilo´obe  ma´ su´lako´ob  aktan  ti yaabach  ma´ako´ob  yaaxané   che´en  tu  juno´ob   ku   k´ayo´ob  u p´eeko´ob  u  yuubalo´ob  túmen  u  yeet  maakilo´ob.
Guadalupe Tut

WAXAKP’ÉEL MEYAJ BALTS’AM XOLIVIA ISABEL


Le Balts’am   u yéesik ba’ax ku béetiko’ob le máako’ob ti le’ kaajo’, ti k’uulnaj, najil xook yéetel uláak kúuchilo’ob; ichil le Balts’am yaan baalo’ob k’aabet u tia’al u paajtal méenbil je’e ba’axe’ meyaj, waá cheen yéetel u a’alo’ob, yóolal ti’ wíinkilil.

        Ti le kaajo’ tu’ux kin meyaj ku beetaj balts’am ichil k’uulnaj, yaan máako’ob ku páaxilo’ob, u láak’ taan u k’aayo’ob yéetel ku papaxk’abo’ob.

        Beyxan ku méentaj Balts’am ti’ wiinal diciembre tu’ux ku yéesaj u siijil kich’kelen yuum.

        Ti najil xook kin meyaj yéetel le Balts’am tia’al u kaanbal le mejen paalalo’ob.To’one’ yaan   k-óok’ot, k-k’aay, k-baaxal. Leken in xooke’ junp’éel uchben tsikba’al, ts’ookole , yaan in k’áat chi’ máaxi u k’aatik baaxal yo’olal, waá máaxi u k’áat xooke tu ka’atéen. Leti’o’ob ku p’a’asko’ob tuláaka ku paakato’ob yéetel ku ch’a’ un’uktaj bix tin wa’alaj.

         Ichil u baaxalo’ob   ku p’a’asko’ob tuláaka ku béetiko’ob u na’o’ob, je’el bix méentik janal, p’o’, pak’ach, míss, beyxan le ajkansa’aj u ts’áajko’ob xook yéetel u meentiko’ob ba’ax ku yuuchul ichil le kaajo’.

         Yéetel le Balts’amo’ jeél u páajtal yaantik mejen paalalo’ob ka´u biskubao’ob maalo’ob   yéetel u yeet xooknalo’ob, beyxan ku malo’obchajak u t’aano’ob  yéetel  ka' u yaatal u na’ato’ob.

.  Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel

OCTAVO TRABAJO  DRAMATIZACION

         La dramatización personifica a los individuos que llevan a cabo   ciertas acciones en el pueblo, en la iglesia, la escuela y en otros lugares; en la dramatización se necesitan objetos para la representación o en su caso se expresan por medio del  cuerpo.

        En el pueblo donde trabajo se realizan dramatizaciones en la iglesia, hay personas que tocan instrumentos musicales, otros cantan y aplauden.

        También en el mes de diciembre realizan una velada donde dramatizan el nacimiento de Jesús.

        En la escuela empleó la dramatización para que los niños tengan un mejor aprendizaje. Nosotros bailamos, cantamos, jugamos. Cuando leo una historia y al concluir, les pregunto ¿quién quiere jugar? tomando como referencia la historia o ¿quién quiere leer de nuevo? De acuerdo a la manera que me exprese ellos imitan   todo lo que observaron y lo que escucharon con atención.

         En sus juegos representan acciones del hogar, la escuela y la comunidad.

         Con la dramatización se puede ayudar a los niños para que se lleven mejor entre sus compañeros, también a mejorar su lenguaje y a que tengan mayores aprendizajes significativos.


Profra. Olivia Isabel


Jats'ut  u  beta'al  le  balts'amo'  ichil  tu  jejelas  kuchilo'ob,  je'  bix  a tsikbatik xka'ansaj  Olivia  tumen  beya' tak  tu  yáax najil xook  mejen   páalal  ku  bin  u kanko'ob  tulaka  bix u beta'al  le balts'amo'  tumen  je'  u  pajtal  u  yiliko'ob  wua  u  betko'ob yéetel  u  lak'  mejen  paalalo'ob  wua  tata  tsilo'ob,  beya'  ku  bin  u  luku'  u  sajaktalilo'ob  utia'al  u  t'áano'ob  wua  utia'al  u  biskuba'ob y'eetel  u  lak' chan paalalo'ob.

X.ka'ansaj. Norma  Lucely Pech Simá

Ts’o’ok tsiikbal

 
Le’ Balts'amo’ junp’éel nuukul chúuka’an tia’al meyaj ichil najil xook, tuméen yéetel leti’ le’ xooknalo’obo' je’el u paajtal beetiko’ob tumbéen baaxal, u yaantio’ob   ya’ab na’ato’ob, u múuch’tsikbalo’ob, u malo’obchajak u t’aano’ob yéetel   jujunp’íitile’  u sa’atal u s'uulak waá u sajkil tia’al balts’amil.

 Ichil u báaxalo’ob ku yéesiko’ob u jak’ óolalo’ob, ba’ax ku tuukliko’ob  waá  taan u yúuchul ichil u  láak’tsililo’ob.

 
      Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel















                                        LOS CANTARES DE DZITBALCHE

LA PARTE QUE MAS ME GUSTO FUE DE LA INICIACION FEMENINA, AUNQUE EN GENERAL TODO EL LIBRO ME GUSTO, YA QUE NOS CUENTA LA FORMA EN QUE LOS MAYAS CREIAN EN SUS DIFERENTES DIOSES,  PIDIENDOLES  AYUDAS O FAVORES PARA TENER UNA MEJOR COSECHA  O TENER SALUD. HAY QUE LEER MAS SOBRE LA VIDA DE ESTA CULTURA QUE AUN VIVE EN NUESTROS TIEMPOS.

                                          LE K'AAYO'OB TI' LE  DZITBALCHEO'

UTS'TUT'AANEN BIX LE CH'UUPALO'OB KU KANBALO' UTIA'L U BÉETO' U JU'UN  TI' ICHANO'O KEN TS'OK' U BÉELO'. TU LÁAKA LE ANALTE'O  TU TSOLIK´BIX LE ÚUCHBEN  MÁAKO'OB TU IKO'OB BIX U JEJELAAS YUUMO' TU ANTAJO'OB  UTIA'AL U MÁALO'OB U JOCH  YETE MA' U K'OJANTA. YAN  XOOKE' LE ANALTE'O TUMEN TU TSIKBAL BA'AX  TU TÚKULTIO'OB LE MÁAYAO'.

                         DOLORES HERNANDEZ .

Ma'alob ak'a X-ajkansa'aj.
ki'imak oolal tumen tsok ook ta wol le xooka'. K'aabeto'on tumen tan meyaj ichil le kansa'aj masewal xooko'. Le áanaltea' jach jats'uts, k'aabet ti'al a kaaxtik tunben tsikbalilo'ob ka e'esik wa ti'al a tsikbabil yeetel le chan ´paalalo'ob ti un naajil baxal xook. ya'abach balo'ob ku taasik, tene' tin kaaxtaj junp'eél tsikbal yóole uchben xookbelilo'ob, u jaajil...tin ja'asik' in wool tumen le mayabo'o ya'ab u saayab....
Aj Kansa'aj Reynaldo Kijano K'anché

                              U TS'O0K'
KEX TIN TS'IIBTI YETE XOOKIK' JACH TALAM, YAAN KANBAL T'AAN LE MÁAYA TUMEN JACH JATS'UTS YETE YAAN MEYAJ YETE UTIA'AL K'AOTIK' BIX U MIATSIL LE UUCHBENMAAKO'OB.
      DOLORES HERNANDEZ












                                                           LA DRAMATIZACION.
Todas las personas a lo largo de la vida hemos imitado en diferentes formas a personajes que nos ha llamado la atención; desde niños hacemos lo que nuestros padres nos enseñan, conforme vamos creciendo adoptamos los diferentes estereotipos  que nos muestran y nos copiamos en su manera de hablar, vestir y en sus diferentes formas de vida.
Nosotros como maestros y como padres de familia somos un ejemplo de comportamiento de nuestros alumnos e hijos. Aprenden de la forma en que se les enseña, de cómo leen, escriben, su expresión de cuando están alegres, tristes, molestos, enfermos, etc.
Cuando leemos un cuento a nuestros alumnos, nos volvemos unos actores porque tenemos que dramatizar las partes de los diálogos para que así la lectura se vuelva más interesante y se le ponga mayor atención e importancia, también en los cantos, en los bailables nos expresamos por medio de nuestra voz, de los movimientos de nuestro cuerpo, del rostro y todo lo que haga interesante y llamativa nuestra clase.
Hacer el papel de actores, es una forma de mejorar las clases y hacer del niño unos futuros artistas de su vida, sabiendo expresarse de diferentes maneras en el medio en que vive y se desarrolla.
                                 AJ  BALTS’AMIL
TU LÁAKA LE MÁAKO’OB TS’OKA’AN U BÉETO’O’ BIX KU MENTIK U JÉEJELAS BA’AL   ULÁAK’ MÁAK’ UST’UTÁANI, TI’ XIIPALO’OB  BETKÓO’ LE BÁAX KU KANS’ U  YÚUMO, KEN TS’ÓOK NOJOCHTÁ  CH’AAJIK’  U JEJELAAS  BIX KU KUXTA’ ULÁAK’ MÁAKO’OB TS’OOK ILE’, JE’LILIE T’AANIK, BUKINTIK  YETE U JEJELÁAS BIX TU KUXTAL LE WIINKILO’OB.
TO’ON BEY AJ KA’ANSAJO’OB  YETE YUUM TSILO’OB YAAN E’ESE’ BIX NU KU BISO’O’ U BEEL TI’ LE XOOKNAJLO’OB  YETE LE PAAL0B’ YAAN IN OTOCH, TU KAANBESKIK BIX KU E’ESAKA, BIX XOOK´, TS’IIB, BIX KU BEET’ U ÍICH KEN KIIMAK’ ÓOL, J K’OM ÓOL ICH, TS’IIKI, K’OJA’AN, ETC.
KEN XOOKIK’ JUMP’EE TSIKBAL TI LE XOOKNAJILO’OB, TO’ON SUUT JUNTU AJ BALTS’AMILO'OBTUMEN YAAN MENT’ T’AAN’0B  BIX KU MENT’’ LE MAAKO’OB, UTIA’AL BEYO LE XOOKO’ UTST’UT’ANO’, BEY XAAN YAAB BEETIK’ YETE LE OK’OT, LE K’AYO’ UTIA’L ÉESTIK’ BIX LE WINKIL TU SEN PEKSABA, BIX KU MENTIK’ LE ICHO’ WA U LÁAKA KU BETIK’ MÁALO’ LE MEYAJO’  BETIK.
LE JU’UM TI’ AJ BALTS’AMILO'OB JAACH MÁALO’ TUMEN U BETIK’ KIIMA ÓOLIK TI LE PÁALALO’OB YETE LE MEYAJ XOOK BETIK KU MÁALO’OB, TU LÁAKA LE BÁA’LO  JE KU MENT’ NA’ATO’OB LE KU KAANBALO’OB YETE LELO’ JE KU PAJTIK’ KUXTAL YETE MEYAJ MÁALO’.
                 
RENE C.

      

       Beyo Ajkansa’aj, to’one yaan suut Aj balts’amo’ob ichil le meyaj  ti’ najil xook  tumen yaan  beetik  bey u t’aan le maako’ob ku chikpajaj  ichil le xooko’, yaan a’alo’ob, yóolal ti’ wiinkilil, waá yaan p’a’asko’ob u juum  ba’alche’ilo’ob,  u tia’al   uts’ tu t`aano`ob   yéetel u na’atko`ob   le  xook waá  le tsiikbalo’ taan méentik,tumen beyo  le xooknalo’obo’  ku ki’imakunaj óol yéetel u malo’ob kaanbal.

Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel
 

                        TS'OKA'AN

MEYAJ UTIA'AL LE PÁALALO'OB  U MÉENTO'O' JUMP'EE KANBALIL  KA TUUKULTO'O' NU KU BISO'O' JUMP'EE MÁALO' BÉJ.
  

WAXAK P´ÉEL XOOK

WAXAK P´ÉEL XOOK

LE BALTS´AM

Le balts´am ku betaa´ tial jumpe´el báal ku k´aat ts´a yojetoo´ tile noy le jejelas ba´alo´ob ku máanspaja.
Le báala ku kamba yetelu jejelas báalobo ka wilko´ob tile ba´ax ku ma´an yeetele máaco´ob bey xaan yeetelu chíibalo´ob ichilu kaj.
Le mejen palalo´ob ku kanco´ob le balts´amil tile ba´ax ku wilko´ob bey xaan ku metko´ob le ba´alo ichil lu báaxalo´ob.
Ichile k´íin máanja´an le bats´am ku beetaa´le masewaal mako´ob tia lu meyaj taa´ le payal t´aan, tsíik meatsíl bey xaan tia ku metaa´le payal chi´ tiuku t´aanku   yun k´uy  tu laka le báalo´ob ku metaá tu laka k´íin.
Ichil najil xook preescolar le balts´amil ku meyajtaá tial ku kaambalo´ le mejen palalo´ob bix k´abet tukultik yetel na´tik  le jejelas ma´alo meyaj yan betik.
Ku pajta betik le balts´amil yeetele ikíl t´aan, le jatsu´uts tsíikbal,tsíikbal masewaal mako´ob, beyxaan ichilu jejelas báaxal, káabet xaan meyajtik yeetel ju´un baxal, yeetel nok´baxal tu laka le ba´ala ku méetaá tia ku kaamba le mejen palalo´ob.

LA DRAMATIZACIÓN

La dramatización es la representación de una determinada situación o hecho.
Tiene como base una intensa y constante observación de la realidad de los seres vivos y de su relación entre ellos y consigo mismo.
Desde pequeños los seres humanos representan de forma imitativa todo lo que ven expresándose espontáneamente a través del juego.
Desde tiempos pasados la dramatización es utilizado por los mayas para representar sus ritos, ceremonias culturales, para rendir culto a sus divinidades como parte de su vida diaria.
En educación preescolar la dramatización es un recurso que nos permite favorecer la expresión creativa y personal de nuestros alumnos; a través de la representación de cuentos, leyendas, historias, hechos, experiencias y juegos acompañado por títeres y usando un atuendo o disfraz para dichas actividades.


X-AJKA´ANSAJ: Blanca Yeny Suárez Naal



U ts´o´ok tsikbal

Le balts´an jach máalo u béetaa´ ku yantik le much paalalo´ob tia ku biskubao´b malo´ ichil u najil xook.
Bey xaan ku malo´ob chajak u t´aano´ob yeetel u túkuloo´ .

Le ajka´ansaj yaan u yeesik yeetel u ts´olik tíle mejen palalo´ob le jejelas baxaloób tia ku kanko´ob le balts´am.

X Blanca Suárez