Domingo dzul poot
Le yuum j-domingo dzul poot siijil tu k'aajale becal,calkini.
Le ust tin tan u ts'íibtik le uuchben tsiikbalo'ob maaya t'aan. Yaan junp'éel le analte' u k'aabae' ts'íik alo'ob yéetel kuxtalo'ob le ucchben màako'ob.
Le uuchben ts'íikbalo'ob tu ts'íibta' je'exbix ts'íikbalabitik men u láak'silo'ob.
Ku paajtal k'aaj òoltik u ts'íikbalil le oocho', xmaria chan muuch yéetel koolnab ich u laaklo'ob.
Ajka'ansaj x-karina
El señor domingo dzul poot nacio en becal,calkini.
Le gusta escribir cuentos en lengau maya. Tiene su libro llamado leyendas y tradiciones historicas mayas. Los relatos de su cuento los escribio de acuerdo a como se lo platicaban su familia.
Podemos conocer algunos cuentos que escribio como el zorro,maria la sapita, el milpero.
Ts'o'ok tsiikbal
Jach k'aabet éesik le mejeen paalalo'ob , le uuchben ts'íkbali in kaajal.
Ajka'ansaj x-karina.



U'ukp'éel meyaj k'ayo'ob
Le k'ayo'ob ku taano'ob yookol bix u kuxtalo'ob máako'ob, ba'alche'o'ob yéetel tuukulo'ob.
Tu naji xooke' le ajka'ansaj sàansamal u kansik k'ayo'ob tial u kanko'ob, bix u kuxtalo'ob Yéetel u laak'lo'ob,xook béenil, bonil yéetel ba'alche'o'ob bey xaan maalo'obkinso'ob u taano'ob
Los cantos habla sobre la vida de personas,animales y pensamientos. En la escuela el maestro diario enseñamos cantos para que aprendan numeros,colores y animales. Tambien a mejorar su lenguaje.
Ajka'ansaj x-karina
Ts'o'ok tssikbal
Jach k'aabet ku kaanko'ob u jejeláas k'ayo'ob, tu'ux u tie' mejen paalalo'ob.
Ajka'ansaj x-karina

Ts'o'ok tsiikbal
Junp'éel meyaj
Jach k'aabet le meyajo' ichil maaya t'aan yéetel kastlan taan tu najil xook.
Éesik yéetel be tuk'aate yétel mejen paalalo'ob sansamal unajil xook.
Ajka'ansaj x-kaina

Ts'o'ok tsiikbal
Ka'p'éel meyal
Jach k'aabet k'aaj òoltik le kaajal,tu'ux kin meyajo', u miatsil, tu'ux ku kuxtal le mejen paalalo'ob.
Bix u kuxtalo'ob, bix u nooko'ob yéetel u t'aano'ob. Tulaaklela yaantiken tia'al maalo'obtik kaansaj mejen le paalalo'ob.
Ajka'ansaj x-karina

Ts'o'ok tsiikbal
La literatura y testimonios de mi pueblo
Jach uts kaaj óoltik u miatsil le kaajal tu'ux kin meyaj bey xaan uuchben pako'ob tia'al kansik ti mejen paalalo'ob u tia'al u kaaj óolto'be bix u kuxtalo'ob le ucchben maayao'ob.

Wakp'éel meyaj
Le balts'ami ku tsaik k'aaj óoltik bix u kuxtalo'ob yéetel tukuulo'ob. Tu najil xook kin meentik le balts'ami le uucben ts'íikbal u tia'al u k'aatobe le mejen paalalo'ob, bix u kuxtalo'ob le uuchben máako'ob.
Ajkansaj x-karina
Ts'o'ok tsiikbal
Le balts'ami u kansik mejen paalalo'ob u k'aano'ob maalo'ob junp'éel ucchben tsiikbal.

LAJUN MEYAJ : YUUM DOMINGO DZUL POOT XOLIVIA ISABEL


         Le’   tsikbalilo’obo’     ku beetaj   u ts’iibil   yuum  Domingo Dzul Poot  u           yu‘uymaj  ti’  u chiich yéetel u na’  ichil sajkab  tu’ ux  ku  bin   u   jiit’ po’ok.’

        Leti’,  chéen maaya ku   t´aanaj   táak  uuk  ja’ab,  tumen   u yuum  yéetel  u na’  chéen  le’  t’aano’  ku béetiko’ob.

        U ba’ax  o’olaj  tia’al  u kanik le’ kastela’an  t’aano’   tia’al  u ts´aik  ojeltik´ tuláaka le tsikbalilo’obo’  betaanti’  yo’olal u láak’tsilo´ob Tu  ts’iibtaj  ya’ab  áanalteo’ob .

Le tsiíbo’o’ob je bix: J-Duso yéetel kili´ich Antonio, Juntúull  máak yaan kool, Le’ ooch,  le´ kisin,  yéetel le´chan paalo’  yéetel  XMaría  chan muuch.

Beyxan tu áantaj tia’al meenbil le áanalte’ ti’ ya’ab t’aano’ob  ichil  maaya Cordemex.

     k’abéet  ts’aik u  k’aj’óoltiko’ob   le’  xooknalo’ob   u  tsíikbalil  ti’ yuum  Domingo Dzul Poot  tia’al  ma'   u  tuubsaj  le ts'iibo’obo’ jach jats'uts.


Aj-ka’ansaj   XOlivia Isabel


DECIMO TRABAJO : DON DOMINGO DZUL POOT.


       Las historias que escribió don Domingo Dzul Poot, las escuchó de su abuela y su madre cuando era pequeño y tejía sombreros en la cueva.

        El solamente hablaba maya hasta la edad de siete años, porque su padre y su madre solamante se comunicaban en esa lengua.

       Su motivación para querer aprender a hablar el español, fue para dar a conocer todas las historias que le narraron sus familiares. Escribió   varios libros.
 Algunos de sus cuentos son: J-Duso y San Antonio, Un milpero, El zorro, el diablo y el niño y Maria la sapita.

También ayudó en la elaboración del Diccionario Cordemex.

         Es necesario dar a conocer a los  alumnos  las narraciones de don Domingo Dzul Poot, para que no se olviden estas bonitas historias.                   

                           

    Profra. Olivia Isabel

Tsikbaltik yo'olal a meyaj


Jach jaaji´ tuláakal le  ba´ax  ka tsikbaltik  tumen to’one´ yaan e´esik  le meyajo’ ti yuum Domingo Dzul Poot.

Aj-ka'ansaj. X- Norvelia Jacqueline



Ts’o’ok tsiikbal


Le jejeeláas tsiikbalilo’obo’ jach k’aabet tumen jats’uts, je’el u paajtal xookik ichil najil xook, beyo le’ mejen paalalo’obo’ u k’ajóoltiko’ob yéetel u chimpoltiko’ob u meyaj u yuum Domingo Dzul Poot.
Beyxan je’el u paajtal ts’aik ojelbi ti’ le’ tatats’ilo’obo’ u áanalte’ ti’ le’  yuumo’;  payalchi’ u xooko’ob junpéel ts'iib ichil najil xook yéetel u yotocho’ob tia’al u ma’alobtal u  káanbesajulo’ob u yaalo’ob.



 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel




jaach  jats´uts  meyajo´ob  u  beetmaj  le   yuum  Domingo  kexii  wa   anaak   u  la´a  ma´ako´ob  beeyo  ka  p´aatako´ob  weey  tu   lu´umil  campech   ti´al  u   ya´kunsik   u  ajtsiib  mayao,  beyo´  tulakalo´ob  jeek  beetik   yaabach  meyajo´ob  ti   miatsil   mayao´ob

 Guadalupe Tut Glez.

Domingo Dzul Poot

Laj meyaj
3/07/15

K-Juum Domingo Dzul Poot siijil tu noj kaajil Becal Calkini, lajka'a k'iinil u wináal Mayo Ku taj láak'tsilil meyjil k'área,  tu mental u xook ti Seminario Tecnológico Presbiterio no,  u meyaj ti le nojk'un Presbiterio a,  bejla'e' le' ti' Pastor emérito.

U uts tia'al lej k'ajlay, lej xook yeetel lej káanantik lej maya t'aan lej tsikbaj t'aan yeetel úuchben t'aan láaktsil kaachi', tuk'eexmentaj ti'u kananil sikbaltik, tia'al u pajtal naatskubaj ti u moots maasewal lej Ku bisik civil u k'i'ik'.

Ti u bejtsibo'ob yeetel u miatsilo'ob Ku ts'áabaj, Ku jo'ok'o bey j-ts'iibo' paleógrafo, k'eelil, tsikbal yeetel noj k'jooltik ti le'mayat'aan, tu áantaj tia'al meental le diccionario maya cordemex, paybe'en yéetel u xi'istik lej k'eexts'iibo' ti lej chilam bala ti chumayel, tu mental tsikbal t'aan, Jun yéetel ka, uuchben t'aan yéetel k'e ex t'aan k'aj layo'ob, tin tukul, xe'et maya'ob ti'le' cha'an u kuxtal ti k'uj, anaalte'ob ti su'útil xook, tsikbaj ti le' chiich Ku tsik'batir.

Tu etpaljilil tia'al k'eexik ti maya t'aan lej anaalte'o k'uj, tu láakal u meyaj tsiibo'ob u nuukul anaalte'ob ti natillas anaalte' tu láak al ma'ak yéetel xooknalo'ob.

Niib oolal ti' u chojil, u mayat'aan tu k'eexa ti sáasil k'aa' náab tia'al u yaalaj ti'lej maya t'aan Jun maalo'ob miatsil ti u kaajal kuxtalil bey u tsotsolik ti le' chilam balam ti chumayel ... Campeche u tanil ti u xiik ti'le noj lu'um, Calkini u chun ti u xiik ti lej noj lu'um.

El señor Domingo Dzul Poot, nació en la ciudad de Becal Calkini el díndice 12 del mes de Mayo el viene de famili campesina, iso sus estudios en el seminario Tecnoloco Presbiterio,  actualmente es pastor Emérito.

Su gusto por la historia el estudio y preservación de la lengua maya, la narración de relatos orales y leyendas familiares lo convirtieron en un importante cuentista permitiendo aproximarse a las raíces indígenas que lleva en la sangre.

En su trayectoria literaria y cultural sobresale como escritor, peleó grafo,  traductor, narrador y gran conocedor de la lengua maya, colaboro en la elaboración del diccionario Cordemex, dirigió y reviso la transcripción de el chilam balam de chumayel, autor de los libros tradiciones literarias maya 1 y 2, leyendas y traducciones históricas mayas, pensando estoy de la versión en maya de la película la vida de Jesús,  libros del rincón de lecturas, relatos que la abuela contaba. Participó en la traducción de la biblia en lengua maya.

Todo su trabajo literario forma parte del acervo de las bibliotecas para todas las personas y para los estudiantes .

Gracias a su se civilidad, su lengua materna se convirtió en faro para manifestar que la lengua maya es un bien cultural de un pueblo vivo que Cómo se descifra en el Chilam Balam de Chumayel ... Campeche es la punta del ala del país, Calkini es el tronco del ala del país.

In k'aaba'e X-Luciana Villamonte.


lajun meyaj Domingo Dzul Poot irene may chi

 Domingo Dzul Poot


ti' najil xook tin meyaj  le tsikbaltika' ti' mejen paalalo'ob u k'ajoltiko'ob le yuumo domingo dzul Poot tu siij u kajil Becal, beyxan k'ajoolta'an yaabach ts'iibo u betiko' ti' maaya, u tsikbalo'ob le   chiich ti ichil sajkab ken meyajo'ob  ku beet le p'óok, tu beeto'ob u  ts'iibta le jejelas analteo'.
tu k'ajoltiko'ob a Domingo Dzul Poot tu'ux ku siij bey xan k'ajçooltiko'ob ba'ax ku beeto.
tin xookik le uuchben tsikbal  le xooknalo'ob, jump'eel maak yan kool  le mejen paalalo'ob chan utstutan tumen  jats'uts.

en la escuela donde trabajo se le platico los niños que don domingo dul Poot que nacio en becal escribió relatos y cuentos en maya que su abuela le contaba en la cueva donde trabajaban para hacer sombreros, participo en la traducion de la biblia, también en la elaboración del diccionario cordemex.
conocieron  a don Domingo Dzul Poot, en donde nació así como también conocieron que realizo y escribió variaos cuentos en maya, les leí a mis alumnos el cuento del milpero y les gusto por que esta bonito.
 
ajkansa x-Irene May Chi.


Beyo Aj-ka’ansaj je’el u paajtal xookik le jejeeláas tsiibo’ob ti’ le’  mejen paalalo’obo’  tia’al u k’ajóoltiko’ob tumen jach jats’uts.
Beyxan k’abéet u ojeltiko’ob le xooknalo’ob yéetel u na’o’ob  bix u kuxtal yéetel u meyaj u yuum Domingo Dzul Poot  tia’al u taakpajal le meyajo’ ka’ béetik.

 Aj-ka’ansaj   XOlivia Isabel

 
tsok tsikbal
 
chen jats'uts tu lakal le ba'ax ku tsikbaltik le yuum don Domingo Dzul Poot le analteo', k'aabet xookik ti le mejen paalalo'obo' tia'al ma' u tuubsaj le ts'iboba' beyxan k'abet a ojeltbi le tatasilo'ob tumen chinpoltik u miatsil.

bolon meyaj le k'aayo'ob irene may chi

le k'aayo

ti' le u najil xook tu'ux kin meyajo' ku ka'ansa' k'aayo'ob ich maaya t'aan bey u nu'uku' tial kanbal tumen uts tu t'aan le mejen paalalo'obo'beyxan tumen ku se'ekuntik u k'ajo'otiko'ob ba'ax ken u kano'ob ba'ax ken u meyajto'on, beyxan le k'aayo' ku yantiko'ob ka' nojochchajak u na'ato'ob u tuukulo'ob yeetel beyo le chan paalo ku kanik t'aan tu t'iililil.
ku ma'alo'okuntik u nuukbesa' u nojochtal je' bix u k'ajooltik u winkilil, ba'ax ku betik sansama je' bix ichkil, p'o k'ab wa koj je bix u k'ajolalil ichil, pachil, ka'ana', kava je'ex u laak'o'ob, le o'olale ti' in meyaj yeetel in xooknalo'obe mantats kin kansik k'ayo'ob yumen beyo' cheen chabil u ka'ansajil le nu'ukbesal le ken meyaj beyxan u táak mukil le sansamal meyajo.
 
en la escuela donde trabajo se enseñan los cantos en maya como recursos para el aprendizaje, por que les gusta a los niños y también es mas fácil que ellos conozcan sobre el tema que se trabajara, además que el canto les ayuda a desarrollar la inteligencia, la imaginación, apoya a que el niño sea mas comunicativo.
se favorecen muchas áreas del desarrollo por ejemplo conocimiento del cuerpo, las acciones cotidianas, como bañarse, lavarse las manos o dientes, así como el conocimiento de adentro, a fuera, arriba, abajo,etc. por eso cuando trabajo con mis alumnos siempre les enseño cantos, por que hace mas fácil el aprendizaje de los contenidos a trabajar y refuerza el trabajo cotidiano.


ajkansa x- Irene May Chi

Tsikbal yo'olal a meyaj

Jach kaanan  tuláakal le  ba´ax  ka tsikbaltik  tumen yéetel  le k’aayo’ob  le mejen papalao’ob je’el u páajtal  ku kaaniko’ob  tuláakal baax ka e´esik.

Aj ka’ansaj XNorvelia Jacqueline.


ts'ok tsikbal


le k'ayo chen jats'uts tumen ka'ambesaj le xooknalo'ob mantats kin kansik k'ayo'ob le kastlan t'aan yeetel maayao' tumen áantaj le kaanbal.

LAJUN MEYAJ: YUUM J-DOMINGO DZUL POOT (x-Silvia)

LAJUN MEYAJ: YUUM J-DOMINGO DZUL POOT

Yuum J-Domingo Dzul Poot síijil tu k’aajale Beecal ichil ti junp’éel suuk óol láak’tsilil.
J-ts’íib ti’ maaya t’aan.
Yuum J-Domingo Dzul Poot tu ts’íibta’a ti’ jajal t’aano’ob ti’ maaya yéetel áanalte ti’ tsikbalilo’ob u k’aabae’: uuk t’an yéetel miatsil tsola’an t’aan maayas
Beyxan tu áantaj tial meenbil le áanalte’ ti’ ya’abach t’aana ich maaya coordomex yéetel junp’eel nojoch k’aol ti’ le maaya t’aano’.
Le u ya’abil ti’ u jajalo’ob tu meenta’a ch’abil ik ti’ u tsikbalilo’ob ka’ u na’ yéetel u chiich tu  tsikbatati’ kéen leti’ chichan.
Lakts’ets’lak ti’ u le jajal t’aano’ jebix:
juntúul kool kaab, J-Duso yéetel Kili’ich Antonio , le oocho’,le kisino’ yéetel le chan paalal yéetel X-María le mejen muuch
Beyxan tu yáanta’a ka meentak ich maaya le kukutil le kuxtal ti’ Jesus yéetel u ts’íibili’ le bibliaao ti’ maaya t’aan.

ajka’ansaj:X-Silvia Gabriela Canche Hernández

Don Domingo Dzul Poot nació en el pueblo de Becal en el seno de una familia humilde.
Escritor de lengua maya.
Don domingo Dzul Poot es autor de cuentos mayas y del libro  de relatos titulado:” Leyendas y tradiciones históricas mayas.”
También ayudó en la elaboración del diccionario cordomex y es un gran conocedor de la lengua maya.
La mayoría de sus cuentos los hizo inspirado en los relatos que su mamá y su abuela le contaban cuando era pequeño.
Algunos de sus cuentos son:
Un milpero, J-Duso y San Antonio, el zorro, el diablo y el niño y Maria la sapita.
También ayudó en la versión en maya de la película “La vida de Jesús” y la traducción de la Biblia en maya.

TS’O’OK TSIKBAL
 
jach ja le ts'iita ajkansa, tu lakal le ba'ax  ku tsikbaltik le yuumo Domingo Dzul Poot le analteo' laaj jats'utso',kaabet xookik ti le mejen paalalo'obo' tia'al ma' u tuubsaj le ts'iboba'.

ajkansa: x- Irene May Chi 




Le jajal tàano’ob u saak óolalo’ob jach k’aabet ichi meyaj meen beyo’ paatik ti’ leti’o’ob káanbesajulo’ob ti’ le mejen paalalo’ob.
Tu najil xook je pajtal tsikbatiti’o’ob ti’ le mejen paalalo’ob jujunp’éel ti’ le jajal t’aano’ob tu tsìita Yuum J- Domingo Dzul Poot utia’al ka u k’aoto’ob leti’o’ob lela’ k’ajlayo’ob ku paatik nojoch káanbesajulo’ob.
ajka’ansaj:X-Silvia Gabriela Canche Hernández



Jach malo' u meyajta' le xook tskbalil ti ya'ax káanbal, tumen u much'ta xooknalo'ob utiáal xooko'ob bex xan utiáal u ya'abta u t'aano'ob bey utiáal xan u áalto'on malo' t'aan tulaka bax káabet tii' bey jach k'áabet tsiik ichil meyaj' le xook t'sikbali manta's.
Bey xan jach malo' u xooko le tsikbalil maya ku béeta' nojoch yúum j-Domingo Dzul Poot.


Es importante trabajar los cuentos desde Educación Inicial, porque se forman alumnos lectores, ademas enriquecen su lenguaje desde pequeños, aprenden también a expresarse bien a decir correctamente lo que deseen a temprana edad. Por lo que se debe incluir la lectura de los cuentos en las actividades diarias. También leer los escritos en lengua maya de Don Domingo Dzul Poot.


Aj-ka'anbesaj: Agustín Cámara Castillo

 ma’alob u meyaj ajka’anbesaj 

Le jajal tàano’ob u saak óolalo’ob jach k’aabet ichi meyaj meen beyo’ paatik ti’ leti’o’ob káanbesajulo’ob ti’ le mejen paalalo’ob

ajka'ansaj: x-Silvia Gabriela Canche Hernandez
 Jach uts, kaaj ooltik le uuchben tsiikbal. Ichil maya taan bey xaan u maalo'obkin taano'ob
Ajkansaj-karina



Le xook tskbali ichil u kúuchil yaax kaannnbal, jacg malo' tumen le xookna'lo'ob ku ya'abta' u t'aano'ob yetel utiáal u yaako'ob u t'sool t'aan bey xan u cha' u naato'ob.
jach bey k'áabet u xooko, tsikbalil manta's wua s'áansama ichil meyaj. Bey xan u xooko tsikbalil le tsiibilil maya ku béeta' j -  Domingo Dzul Poot.


La lectura de cuentos en los centro de Educación Inicial, es muy importante, porque los alumnos enriquecen su lenguaje, aprenden a expresarse y ademas enriquecen sus conocimientos por lo que es necesario l lectura de cuentos en las actividades diarias y leer los cuentos escritos en lengua maya del escritos Domingo Dzul Poot.

X-kanbesaj: Margarita Pool Ortiz 

DOMINGO DZUL POOT : ùuchben ts´ikbal ich Maya. XMILDRED L. BARBOSA CHI

3 TI JULIO TI 2015
JKAANSAJ  XMILDRED L. BARBOSA CHI
 NOJOCH
MAAK  DOMINGO DZUL  POOT
Jach kíimak in òol  in xookik u
ùuchben  ts´ikbal u ts´íitma le
nojoch maak Domingo Dzul  Poot, kaache
ma`  in k`aajoolì bejlae   in ooje` sìij tu kajil  Becal tu noj kaj  Campech,jump`e maak tàaj k`ajòolta`an men
yaabach  ts`ìiboo´  ok u betik, leti´  tu ts´íitaa   k`amp`e
aanalteè ti ùuchben  ts´ikbal
beyxan tu aantaj tial u betpaja  le
analteè tuux ku xiìxta le t`aano yetel tu aantaj tial u ts`aik le   kili`ich ts´íibo´ ti yumts`il  ich
maaya t`aan.
Ok  u pajtal in xookik  u tsíib
je bix:
Jun.-J-Duso yetel  kili´ich
Antonio.
Kaa.- Jump`e  maak yan kool.
Oox.-Jump`e ch´omak,kisin yetel
jump`e  chan xiipa`.
Kaan.-Xmarìa  chan muuch.
Tulakal le ùuchben  ts´ikbal
tie nojoch maak Domingo Dzul  Poot
kan a xooke ku ts`aiktech  jump`e
kaansaj,tial  a  kuxtal,le ten k`aabeet xookik tie mejen
palalo`ob  ku binoo` u najil xook, men
k`aabet u ojetikoo yan  jump`e yum sìij
campech u k`aabae Domingo Dzul  Poot.
3 de julio de 2015
Maestra Mildred Liliana  Barbosa Chi
Don  Domingo Dzul
Poot. Me siento muy contenta de haber tenido la oportunidad de leer
algunos de  los cuentos escritos de Don
Domingo Dzul  Poot, antes no lo conocía
pero ahora sé  que nació en Becal
Campeche,  que es una persona muy  reconocida por sus escritos y trabajos que ha
realizado como autor de cuatro tomos de cuentos y leyendas,colaboró en la
elaboración del diccionario Maya Cordemex
y en la traducción  de la Biblia
en lengua maya.
Algunos cuentos que he tenido la
oportunidad de leer  son:
1.-J-Duso y  San Antonio
2.-Un Milpero  3.-El Zorro, el
diablo y el niño. 4. María la  sapita.
Todos los cuentos cuando son leídos
contienen una enseñanza para la vida, por eso es importante leerlos para los
niños que van a la escuela, pues es necesario que conozcan que hay un buen
escritor de cuentos  que nació en
Campeche de nombre Domingo Dzul Poot.


Bix  a bel  xka'ansaj  xmildred, bey  xan  ten  ma'  in  k'aóol  káachi  le  uchben  tsikbalilo'ob le  yum  Domingo  Dzul  Poot bejla'e  oki  xookik  u  jejelas  uchben  tsikbalo'ob   jach  jatsutso'ob lela'  je'u  pajtal  xookik  ti'  le  mejen  paalalo'ob yéetel  le  na'obo'   utia'al  u  ka'otko'ob  bey  xan  utia'al  muk'íinsik meyaj beya'  tu  najil  xook.

Xka'ansaj.- Norma  Lucely Pech Simá.



LAJUN MEYAJ: UCHBEN TSIKBALO’OB.(X Norma ).

LAJUN  MEYAJ: UCHBEN  TSIKBALO’OB.

Le  uchben  tsikbalo’ob  k’aanan  u  xóoko’  ti’  le  mejen  paalalo’ob  kex   wua  chichno’b   tumen  lela’  ku  muk’íisik  u  túukul   bey  xan  u  ts’i’  óolal   mejen  paalalo’ob,  lela’  ku  betik  u  yaanta u  yacunaj   yéetel  u  tata tsilo’ob,  ku  betik  u  yanta   u  k’aat  xoot  tu  juna.  oje  le  mejen  paalalo’ob   ku  chunko’ob  xook  yéetel  u  boonolilo’ob,  tsokole’  ku  ts’iko’ob  ejetbi  ba’ax  ku  yiliko’ob,  ba’ax  ku  tulkiko’ob , kan  uchúk;  tulaka  lela’  ku  nats’íik  le  mejen paalalo’ob utia’al  u  kanko’onb  t’aan  yéetel  xook .

Yan  u  jejelas  uchben  tsikbalo’ob  je’  bix  le   ts’íibtabno’ob   je’u  pajatal  xookik   bey  le  ooxtul  mejen  k’eek’eno’ob, wua  le  k’aas  kuts  ja’  ichil  u  láak’oóob;  utia’al  ilik  yéetel  kanik   xook  ba’alo’ob.

Te  tu  najil   xook   kan  xooke  le  uchben  ts’ikbalo’ob  ,  kan  tsojke’  yan  k’aatik u  chi’ob  mejen paalalo’ob  utia’al  betik  u tukulo’ob  tiolal  k’aaba’ob wua  ba’ax  ku  betik  le  máako’ob  wua  balche’ob, bix  ma’alobi  wua  ku  xooko’  ich  maya  t’aan je'  bix  u ts'íibo'ob yum Domingo Dzul Poot,   beya’    u  much’  tsikbalo’ob  bey  xan tan u  nojochquintik  ba’ax  yojlo’ob .

Xka’ansaj:   X-Norma  Lucely  Pech  Simá


DÉCIMO  TRABAJO: LOS   CUENTOS

El  cuento  es  importante  leérselo a  los  niños  desde temprana  edad  porque  refuerza  la  fantasía  e  imaginación  de los  pequeños. Este  establece  una relación  afectiva entre los padres,  madres  e hijos  y despertará  en el el deseo  de leer. Sabemos  que  los pequeños  empiezan  leyendo  imágenes de  un  cuento  expresando  lo que  ven,  lo que  posteriormente  acerca  al  niño  al lenguaje  oral  y escrito.
Hay  diversos  cuentos   como  los  impresos  que leemos  en un  libro  (  los  tres  cochinitos,  el   patito  feo, )  etc, y  los  cuentos  orales  que  se transmiten  de generación  en  generación  a través  del  lenguaje  hablado.
Cuando   narramos  un  cuento  generalmente  se les  va  cuestionando para  que  reflexionen  sobre  nombres  o  acerca  de lo que  hacen  las  personas  o  animales, qué  mejor si  los  leemos  en  lengua  maya e incluimos los  escritos de don Domingo Dzul Poot,    intercambian  experiencias asi  como  también  amplian  sus  conocimientos..


Profesora.-  Xnorma  Lucely  Pech  Simá


                                       TS'O'K  TSIKBAL.

Maalo'ob  k'aotik  u  jejelas  ts'íibo'ob  ,  wua  uchben tsikbalo'ob  tumen  beya'  je'u  pajtal  ts'aik  ojetbi  ti'  u  láak'  máako'obe je'  bix  le  ts'íibtan  tumen  yum  Domingo Dzul  Poot oki  xookik,  jach  jats'uso'ob je'  bix  LE  MÁAK ÓOXTEN  KI'IMAK  U  YÓOLE',  TAAT, CHÉEN TIN T'U'ULTAJ U PE'ECHAK' A WOK,  ichil  u  láak'  tsikbalilo'ob, le  xook  tsibalilo'ob  ichil le  mejen  paalalo'ob ku  yantiko'ob  utia'al  u  kambalo'ob laj k'íin  le mejen  xoknalo'obo tumen  ku  nojochkinsik  u  tukulo'ob  bey  xan  ku  yantiko'ob  utia'al u  kanko'ob  t'aan máalo'ob.

BOLON MEYAJ LE´K´AAYO´OB..... X- Blanca Suárez


BOLON MEYAJ  LE´K´AAYO´OB  

Le k´aayo´ob letie yits´atil tile a´al  beetaa´ yeetele juun t´aano´ob bey xaan ku  lak´iintaja yeetel  u nu´ukul  páax.       
Yaan jejelas k´aayo´ob.
Ichil najil xook le k´aayo’ob leetie jumpe´el u n´ukul tia yaanto´on  e´esik biix kaamba le mejen palalo´ob ku beetaa tia lu málokinsu t´aano´ob,   tialu táan óoltiko´ob bey xaan tia lu oksajo tiu pool.
Le mejen palalo´ob  k´i´imaakkoltajo´ol   yeetele  k´aayo´ob.
 Ichile in najil xook to´on a´alik jejelas k´aayo´ ob: tile ma´alok´iin, tile balche´o´ob, tile xo´ok bey xaan tu laka le ba´lo´ob  kin e´esik  ichile núukul  meyaj.
Tile kaaj tu´ux  kin  meyaj yaan  máaco´ob  ku  meyajoo´  yeetele t´aan k´aayo´ob  ku yaatalo´ob ichil muul méeyaj páax.
Le máko´ob tile kaj   ku jóok´oolo´ob chaa´nto´ob páax  yeetel  xaan ku  ok´oto´b ti le k´íin ku  béetaa le cha´an ichil kaj.

EL CANTO

El canto es el arte de expresarse a través de la producción de sonidos emitidos por la voz y puede ser acompañado por instrumentos.
Existen barios tipos de cantos.
En la escuela el canto es un recurso para favorecer el aprendizaje de los alumnos  ayudándolo a desarrollar su lenguaje, su atención, su memoria etc.
Los niños disfrutan expresarse a través del canto.
En la escuela entonamos barios tipos de cantos: de los buenos días, de los animales, de los números, de temas relacionados a la planeación.
En el pueblo hay personas que se dedican a cantar y forman parte de un grupo musical; la gente sale a escucharlos y a bailar sus músicas cuando se presentas en las fiestas patronales del pueblo. 

X- Aj ka´ansaj  Blanca YenY Suárez Naal

UTIA'AL U KANBAL LE PÁALALO'OB YAN K'AAYIK,KEX MA' JATS'UTS  U JUUM  IN T'AAN  YAAN BEETIK TUMEN TU MÁALO'TA U KUXTA MÁAK

                                   RENE KANUL K

WAXAKP’ÉEL MEYAJ BALTS’AM X-NORVELIA JACQUELINE

Le  balts’amilo’ob  ku ye’esiko’ob   ba’alo’ob ku yúuchul  sansamal yookol kab, tu’ux ku páajtal  u muuch’kubao’ob  mejen paalalo’ob,  xi’ipalo’ob,  wáa  nu’ukuch máako’ob ;   u péeksiko’ob  u  wíinkilil yéetel  u t’aanil.

Ti’ le balts’amilo’ob  ku páajtal  u  ye’esa’aj  u jejeláas  kuxta’al le máako’ob  yéetel  bix u muuch’talo’ob yéetel u tuukulo’ob, lela’ ku meenta’al  yéetel  úuchben tsikbalilo’ob , ook’oto’ob, k’aayo’ob wáa  iik t’aano’ob.


Lekaajo’ tu’ux  kin meyaj  ku meentiko’ob  jejeláas ba’alo’ob  je´ bix: u bolon payal chi’ob  u ts’uulil le kaajo’, cha’an u kaajil, le k’aanbe’enil  máako’obo’  ku bino’ob  áalkabo’ob  Guadalupanos. Lela ba’alo’ob ku meentiko’ob le chan paalalo’ob   ichil u  baaxalo’ob , beyxan   ku      beetiko’ob   jejeláas ba’alo’ob  je’ bix   ku  p’a’astko’ob  le  ba’alcheo’ob, baaxalo’b  yéetel  u láak’ ba’alo’ob.

OCTAVO TRABAJO: DRAMATIZACIÓN

Las dramatizaciones  son representaciones de situaciones de la vida cotidiana, donde pueden participar niños, jóvenes o adultos; haciendo movimiento con su cuerpo y de su voz

 En las dramatiaciones  se puede dar a conocer  formas de vida de las personas o grupos sociales y sus pensamientos, esto lo realizan a través de  cuentos, bailes, cantos o poesías.

 En la comunidad donde trabajo  realizan diversas  cosas como: novenarios,  fiestas patronales, bienvenida a los corredores Guadalupanos. Estas  cosas  los niños lo representan en sus juegos, también realizan otras cosas como: animales, juguetes y objetos.

X-ajka’ansaj  Norvelia Jacqueline

U TS´O´OK   TSIKBAL

Yéetel  le baltsa’amilo’ob je’el  u páajatl  chukik    tu ma’alob  kinkuba  u t’aano’ob  ti’  le mejen paalalo’ob,  ku muuch’ kubao’ob yéetel u láak’ máako’ob , ku k’ajóoltiko’ob  tu láak’  yaan u bak páach ; le beetik   k’a’abéet  ku meyajtik   tu najil xooko’ob.

X-aj-ka’ansaj Norvelia


BOLON MEYAJ: K’AAYO’OB. 20 TI’ JUNIO TI’ 2015 ( X-Norma Pech Simá)

BOLON  MEYAJ:   K’AAYO’OB.  20 TI’ JUNIO TI’ 2015 ( X-Norma Pech Simá)

Le  k’aayóobo’  jump’éel  u  belil utia’al   ts’aik  ojetbi   jejelas bix  u yúuku’ba  máak,  lela’ jach   k’áanan  u  belankil   ti’  tu  yáax  xóoko’  utia’al    muk’íinsik  u  jejelas  báaxo’ob  betik  yéetel  le  mejen  paalalo’ob,    yan  u  ketli  yéetel  le  ba’ax  ka’at  ka’ u kane  mejen paalalo’ob ,  yaan u   jejela’as   je’  bix  u k’aay  utia’al k’aotik   u balche’ob,  wua  utia’al, u kanko’ob  u  p’oo u  k’aabo’ob ,u koj, wua  u winkilal ,  bey xan   ku  k’abejta  utia’al u  betik  muk’iinsaj  yéetel  le  mejen  xooknalo’ob ichil  u  lak’  ba’alo’ob,  lela’  ku  yáantik  utia’al  u  t’aano’ob  máalo’ob  bey  xan  u  kanko’ob  u ts’aik  ojetbi  u  tukulo’ob  y’eetel  u  winkilal,  bey  xan utia’al  u  u  biskuba’ob   ma’alo’ob   y’eetel  u bin  u  kanko’ob  tumben  ba’alo’ob.


X-xka’ansaj .Norma Lucely Pech  Simá.

NOVENO  TRABAJO:   CANCIONES.  20  DE Junio del 2015.

Los  cantos es una forma de expresión artística   y es  un  recurso muy  importante   que  empleamos  en el  nivel preescolar   para  reforzar  las  actividades  que  llevamos  a cabo  con  los  niños ,  éstos  tienen mucha  relación  con  la  situación didáctica  que  estaba   trabajando    y son  diversos  pueden  ser   de  números,  colores,  de animales ,  de  higiene  o  activación  física,  entre  otros,  éstos  cantos  permiten  desarrollar  el  lenguaje  oral  de los  niños, así  como  expresarse  a través  de sus  gestos  o  partes del  cuerpo,  permite  que  los  pequeños  se relacionen  en  un  ambiente  de confianza , aprendiendo  nuevos conceptos.

Profesora.- Norma Lucely Pech Simá.


                                                             TS'OK  TSIKBAL.

Le  k'aayo'obo'  k'aanan  ojetik  u  jejeláas  utia'aal  k'aayik  y'eetel  mejen  paalalo'ob  tu   táanil   yax   xooko'  tumen  ku  yantiko'ob  kambal  yéetel  kíimak  óolali´,  letene'  ma'  tu  túubu  ba'ax  ku  kanko´ob.


                                                           K'AAY  MÁAYA

K'AAYIK' YETE LE PAALALO'OB JACH  UTS'TUT'AANEN, TUMEN TU LÁAKALO'ONE' KÍIMAK ÓOLILO'OB, TUX YAN LA K'AAYO' LE PUK'SIIKLA'  SEBAN TU MEYAJ, YAAN BÉETIK´ SÁANSAMA  UTIA'AL LE XOOK  TU MA'ALO'OTA BEYO LE KANS YETE KANBAL JE KU NA'ATO'OB LE XOOKNAJIL, BEYO' MA' TU NAAK ,OOLTIK

                                                         CANTAR
CANTAR CON LOS NIÑOS ME GUSTA MUCHO , PORQUE TODOS QUEDAMOS CONTENTOS, DONDE ESTE EL CANTO EL CORAZON SE ACELERA, DEBEMOS DE REALIZARLO TODOS LOS DÍAS  PARA QUE EL ESTUDIO SE MEJORE Y ASÍ LA ENSEÑANZA Y EL APRENDIZAJE LO ENTIENDAN LOS ALUMNOS Y NO SEA UNA CLASE ABURRIDA

              DOLORES HERNANDEZ H.


Sáansamal yaan k-meyaj yéetel le káayo’ob, tumen beyo le xooknalo’ob je’el u paajtal kájóoltiko’ob ya’ab baálo’ob yaan u bak’paach, beyxan tuláakalo’ob  ku ki’imak óolal yéetel séeb u kaambalo’ob. 

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel


jach ja sen k'abet le esaj le k'ayo'obo' tumen beyo le xooknalo'ob u kaambal le jejelaas baalo'ob.

aj-kaansaj x- Irene may chi.


                                    U TS'O'OK
TO'ON YAN BEETIK LE K'AAYO' YÉETEL TU LAAKA LE PÁALALO'OB KU BINO'OB TI' LE NAJIL XOOK, BEY XAN LE BA'ALA TU KI'IMAK ÓOLIL TAK LE BA'ALCHE'OB.



                                                  LE K’AAYO’OB

LE K’AAYO’ TU AJTA’   A  PUK’SI’IKAL, TU ALIK  BIX YANE’CH  WA KÍ’IMAK  ÓOLECH WA MA’,  ÚUCHBEN  K’IIN  LE MÁAKO’OB TU K’AAYO’0B BAX TS’OKU MENTIK’ LE WIINKILILO’OB  TS’O’OK TU NAJAL JUMP’E  BA’ATEI’, BEX YAAN TU TSIKBALTIKO’OB BA’AX ÚUCHU TI LE ICHIL KÁAJO’OB.
TI’ JUMP’EE CHA’ANT, NÁAJ YUUM, TI’ LE MEYAJ, KEX TU’UX YANECH TA K’AAY. TO’ON AJ KA’ANSAJO’OB  YAAN K’AAYIK’  YETE LE XOOKPÁALALO’OB, ¿BANTEN? TUMEN LE K’AAYO’ JACH UTS’TUT’AANO YETE U NU’UKUL UTIA’AL MA’ALO’ KANBAL TU LÁAKA LE PÁALO’OB TU BIN XOOK’.
UTIA’AL BÁAXAL YAN K’AYIK’ UTIO’LA LE BA’AX MENTIK´TU NA’ATO’OB  MÁ’ALO’, YETE LELA’ LE XOOK’OB KU BEETIKO’O’ LE P’AALALO’OB NU  KU ANTIKO’OB UTIA’AL LE MEYAJ KU BET’ LE AJ KA’ANSAJ MA’ NÁAK ÓOL, BEY XAN YAN K’AYIK’ BIX KU K’AAYIKO’OB  TU NAJIL  YETE U K’AAY MÁAYA. LE BALTS’AMILO’OB  KU MENT KÍIMAK ÓOL A PUK’SÍI’KAL TUMEN U K’AAYOB, TÚUN  KO’OX BETIK’ LE JU’UM UTIA’AL LE XOOKPÁALALO’OB  KÍIMAK’ ÓOLTIK SÁANSAMA.
                                         
                                                         EL CANTO

EL CANTO DESPIERTA EL CORAZÓN Y NOS DICE COMO NOS ENCONTRAMOS DE ÁNIMO, SI ESTAS ALEGRE O NO, DESDE ÉPOCAS PASADAS LAS PERSONAS USABAN EL CANTO PARA CONTAR LA VICTORIA DE LOS HOMBRES EN UNA GUERRA O ALABAR A SUS HÉROES, ASÍ TAMBIÉN LO USABAN PARA CONTAR LAS HISTORIAS QUE PASABAN EN LOS PUEBLOS.
EN UNA FIESTA, IGLESIA, EN EL TRABAJO O EN CUALQUIER LUGAR SIEMPRE CANTAMOS; NOSOTROS COMO DOCENTES TENEMOS QUE CANTAR CON NUESTROS ALUMNOS, ¿POR QUÉ? PORQUE EL CANTO LES ENCANTA  Y ES UNA HERRAMIENTA PARA MEJORAR EL APRENDIZAJE DE TODOS LOS NIÑOS QUE ASISTEN A CLASES.
PARA JUGAR TENEMOS QUE CANTAR, PARA QUE CON ESO LO ENTIENDAN MEJOR, Y CON ESTO LAS CLASES QUE SE LES IMPARTEN A LOS NIÑOS NOS VAN A AYUDAR EN EL TRABAJO QUE REALIZAMOS A QUE NO SEA ABURRIDA O FASTIDIOSA, TAMBIÉN TENEMOS QUE CANTAR COMO ELLOS LO SABEN, COMO LA HACEN EN SU CASA QUE SON CANTOS EN MAYA. LOS ACTORES NOS CONTENTAN EL CORAZÓN CON SU CANTO, ENTONCES HAGAMOS EL PAPEL DE ESOS PERSONAJES Y ALEGRÉMOS A NUESTROS ALUMNOS TODOS LOS DÍAS.
                            RENE KANUL KÁAMAL.

                           U TS'O'OK
TEN MA' TIN OJELTIK' K'AAY JACH MA'ALO', YAAN BETIK' TIO'OLA' LE MEJEN PÁALO'OB KI'IMAK ÓOLTIKO'B YÉETEL LE XOOKO' KU BEETKO' JE KUN NA'ATO'