BOLON MEYAJ LE´K´AAYO´OB..... X- Blanca Suárez


BOLON MEYAJ  LE´K´AAYO´OB  

Le k´aayo´ob letie yits´atil tile a´al  beetaa´ yeetele juun t´aano´ob bey xaan ku  lak´iintaja yeetel  u nu´ukul  páax.       
Yaan jejelas k´aayo´ob.
Ichil najil xook le k´aayo’ob leetie jumpe´el u n´ukul tia yaanto´on  e´esik biix kaamba le mejen palalo´ob ku beetaa tia lu málokinsu t´aano´ob,   tialu táan óoltiko´ob bey xaan tia lu oksajo tiu pool.
Le mejen palalo´ob  k´i´imaakkoltajo´ol   yeetele  k´aayo´ob.
 Ichile in najil xook to´on a´alik jejelas k´aayo´ ob: tile ma´alok´iin, tile balche´o´ob, tile xo´ok bey xaan tu laka le ba´lo´ob  kin e´esik  ichile núukul  meyaj.
Tile kaaj tu´ux  kin  meyaj yaan  máaco´ob  ku  meyajoo´  yeetele t´aan k´aayo´ob  ku yaatalo´ob ichil muul méeyaj páax.
Le máko´ob tile kaj   ku jóok´oolo´ob chaa´nto´ob páax  yeetel  xaan ku  ok´oto´b ti le k´íin ku  béetaa le cha´an ichil kaj.

EL CANTO

El canto es el arte de expresarse a través de la producción de sonidos emitidos por la voz y puede ser acompañado por instrumentos.
Existen barios tipos de cantos.
En la escuela el canto es un recurso para favorecer el aprendizaje de los alumnos  ayudándolo a desarrollar su lenguaje, su atención, su memoria etc.
Los niños disfrutan expresarse a través del canto.
En la escuela entonamos barios tipos de cantos: de los buenos días, de los animales, de los números, de temas relacionados a la planeación.
En el pueblo hay personas que se dedican a cantar y forman parte de un grupo musical; la gente sale a escucharlos y a bailar sus músicas cuando se presentas en las fiestas patronales del pueblo. 

X- Aj ka´ansaj  Blanca YenY Suárez Naal

UTIA'AL U KANBAL LE PÁALALO'OB YAN K'AAYIK,KEX MA' JATS'UTS  U JUUM  IN T'AAN  YAAN BEETIK TUMEN TU MÁALO'TA U KUXTA MÁAK

                                   RENE KANUL K

WAXAKP’ÉEL MEYAJ BALTS’AM X-NORVELIA JACQUELINE

Le  balts’amilo’ob  ku ye’esiko’ob   ba’alo’ob ku yúuchul  sansamal yookol kab, tu’ux ku páajtal  u muuch’kubao’ob  mejen paalalo’ob,  xi’ipalo’ob,  wáa  nu’ukuch máako’ob ;   u péeksiko’ob  u  wíinkilil yéetel  u t’aanil.

Ti’ le balts’amilo’ob  ku páajtal  u  ye’esa’aj  u jejeláas  kuxta’al le máako’ob  yéetel  bix u muuch’talo’ob yéetel u tuukulo’ob, lela’ ku meenta’al  yéetel  úuchben tsikbalilo’ob , ook’oto’ob, k’aayo’ob wáa  iik t’aano’ob.


Lekaajo’ tu’ux  kin meyaj  ku meentiko’ob  jejeláas ba’alo’ob  je´ bix: u bolon payal chi’ob  u ts’uulil le kaajo’, cha’an u kaajil, le k’aanbe’enil  máako’obo’  ku bino’ob  áalkabo’ob  Guadalupanos. Lela ba’alo’ob ku meentiko’ob le chan paalalo’ob   ichil u  baaxalo’ob , beyxan   ku      beetiko’ob   jejeláas ba’alo’ob  je’ bix   ku  p’a’astko’ob  le  ba’alcheo’ob, baaxalo’b  yéetel  u láak’ ba’alo’ob.

OCTAVO TRABAJO: DRAMATIZACIÓN

Las dramatizaciones  son representaciones de situaciones de la vida cotidiana, donde pueden participar niños, jóvenes o adultos; haciendo movimiento con su cuerpo y de su voz

 En las dramatiaciones  se puede dar a conocer  formas de vida de las personas o grupos sociales y sus pensamientos, esto lo realizan a través de  cuentos, bailes, cantos o poesías.

 En la comunidad donde trabajo  realizan diversas  cosas como: novenarios,  fiestas patronales, bienvenida a los corredores Guadalupanos. Estas  cosas  los niños lo representan en sus juegos, también realizan otras cosas como: animales, juguetes y objetos.

X-ajka’ansaj  Norvelia Jacqueline

U TS´O´OK   TSIKBAL

Yéetel  le baltsa’amilo’ob je’el  u páajatl  chukik    tu ma’alob  kinkuba  u t’aano’ob  ti’  le mejen paalalo’ob,  ku muuch’ kubao’ob yéetel u láak’ máako’ob , ku k’ajóoltiko’ob  tu láak’  yaan u bak páach ; le beetik   k’a’abéet  ku meyajtik   tu najil xooko’ob.

X-aj-ka’ansaj Norvelia


BOLON MEYAJ: K’AAYO’OB. 20 TI’ JUNIO TI’ 2015 ( X-Norma Pech Simá)

BOLON  MEYAJ:   K’AAYO’OB.  20 TI’ JUNIO TI’ 2015 ( X-Norma Pech Simá)

Le  k’aayóobo’  jump’éel  u  belil utia’al   ts’aik  ojetbi   jejelas bix  u yúuku’ba  máak,  lela’ jach   k’áanan  u  belankil   ti’  tu  yáax  xóoko’  utia’al    muk’íinsik  u  jejelas  báaxo’ob  betik  yéetel  le  mejen  paalalo’ob,    yan  u  ketli  yéetel  le  ba’ax  ka’at  ka’ u kane  mejen paalalo’ob ,  yaan u   jejela’as   je’  bix  u k’aay  utia’al k’aotik   u balche’ob,  wua  utia’al, u kanko’ob  u  p’oo u  k’aabo’ob ,u koj, wua  u winkilal ,  bey xan   ku  k’abejta  utia’al u  betik  muk’iinsaj  yéetel  le  mejen  xooknalo’ob ichil  u  lak’  ba’alo’ob,  lela’  ku  yáantik  utia’al  u  t’aano’ob  máalo’ob  bey  xan  u  kanko’ob  u ts’aik  ojetbi  u  tukulo’ob  y’eetel  u  winkilal,  bey  xan utia’al  u  u  biskuba’ob   ma’alo’ob   y’eetel  u bin  u  kanko’ob  tumben  ba’alo’ob.


X-xka’ansaj .Norma Lucely Pech  Simá.

NOVENO  TRABAJO:   CANCIONES.  20  DE Junio del 2015.

Los  cantos es una forma de expresión artística   y es  un  recurso muy  importante   que  empleamos  en el  nivel preescolar   para  reforzar  las  actividades  que  llevamos  a cabo  con  los  niños ,  éstos  tienen mucha  relación  con  la  situación didáctica  que  estaba   trabajando    y son  diversos  pueden  ser   de  números,  colores,  de animales ,  de  higiene  o  activación  física,  entre  otros,  éstos  cantos  permiten  desarrollar  el  lenguaje  oral  de los  niños, así  como  expresarse  a través  de sus  gestos  o  partes del  cuerpo,  permite  que  los  pequeños  se relacionen  en  un  ambiente  de confianza , aprendiendo  nuevos conceptos.

Profesora.- Norma Lucely Pech Simá.


                                                             TS'OK  TSIKBAL.

Le  k'aayo'obo'  k'aanan  ojetik  u  jejeláas  utia'aal  k'aayik  y'eetel  mejen  paalalo'ob  tu   táanil   yax   xooko'  tumen  ku  yantiko'ob  kambal  yéetel  kíimak  óolali´,  letene'  ma'  tu  túubu  ba'ax  ku  kanko´ob.


                                                           K'AAY  MÁAYA

K'AAYIK' YETE LE PAALALO'OB JACH  UTS'TUT'AANEN, TUMEN TU LÁAKALO'ONE' KÍIMAK ÓOLILO'OB, TUX YAN LA K'AAYO' LE PUK'SIIKLA'  SEBAN TU MEYAJ, YAAN BÉETIK´ SÁANSAMA  UTIA'AL LE XOOK  TU MA'ALO'OTA BEYO LE KANS YETE KANBAL JE KU NA'ATO'OB LE XOOKNAJIL, BEYO' MA' TU NAAK ,OOLTIK

                                                         CANTAR
CANTAR CON LOS NIÑOS ME GUSTA MUCHO , PORQUE TODOS QUEDAMOS CONTENTOS, DONDE ESTE EL CANTO EL CORAZON SE ACELERA, DEBEMOS DE REALIZARLO TODOS LOS DÍAS  PARA QUE EL ESTUDIO SE MEJORE Y ASÍ LA ENSEÑANZA Y EL APRENDIZAJE LO ENTIENDAN LOS ALUMNOS Y NO SEA UNA CLASE ABURRIDA

              DOLORES HERNANDEZ H.


Sáansamal yaan k-meyaj yéetel le káayo’ob, tumen beyo le xooknalo’ob je’el u paajtal kájóoltiko’ob ya’ab baálo’ob yaan u bak’paach, beyxan tuláakalo’ob  ku ki’imak óolal yéetel séeb u kaambalo’ob. 

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel


jach ja sen k'abet le esaj le k'ayo'obo' tumen beyo le xooknalo'ob u kaambal le jejelaas baalo'ob.

aj-kaansaj x- Irene may chi.


                                    U TS'O'OK
TO'ON YAN BEETIK LE K'AAYO' YÉETEL TU LAAKA LE PÁALALO'OB KU BINO'OB TI' LE NAJIL XOOK, BEY XAN LE BA'ALA TU KI'IMAK ÓOLIL TAK LE BA'ALCHE'OB.



                                                  LE K’AAYO’OB

LE K’AAYO’ TU AJTA’   A  PUK’SI’IKAL, TU ALIK  BIX YANE’CH  WA KÍ’IMAK  ÓOLECH WA MA’,  ÚUCHBEN  K’IIN  LE MÁAKO’OB TU K’AAYO’0B BAX TS’OKU MENTIK’ LE WIINKILILO’OB  TS’O’OK TU NAJAL JUMP’E  BA’ATEI’, BEX YAAN TU TSIKBALTIKO’OB BA’AX ÚUCHU TI LE ICHIL KÁAJO’OB.
TI’ JUMP’EE CHA’ANT, NÁAJ YUUM, TI’ LE MEYAJ, KEX TU’UX YANECH TA K’AAY. TO’ON AJ KA’ANSAJO’OB  YAAN K’AAYIK’  YETE LE XOOKPÁALALO’OB, ¿BANTEN? TUMEN LE K’AAYO’ JACH UTS’TUT’AANO YETE U NU’UKUL UTIA’AL MA’ALO’ KANBAL TU LÁAKA LE PÁALO’OB TU BIN XOOK’.
UTIA’AL BÁAXAL YAN K’AYIK’ UTIO’LA LE BA’AX MENTIK´TU NA’ATO’OB  MÁ’ALO’, YETE LELA’ LE XOOK’OB KU BEETIKO’O’ LE P’AALALO’OB NU  KU ANTIKO’OB UTIA’AL LE MEYAJ KU BET’ LE AJ KA’ANSAJ MA’ NÁAK ÓOL, BEY XAN YAN K’AYIK’ BIX KU K’AAYIKO’OB  TU NAJIL  YETE U K’AAY MÁAYA. LE BALTS’AMILO’OB  KU MENT KÍIMAK ÓOL A PUK’SÍI’KAL TUMEN U K’AAYOB, TÚUN  KO’OX BETIK’ LE JU’UM UTIA’AL LE XOOKPÁALALO’OB  KÍIMAK’ ÓOLTIK SÁANSAMA.
                                         
                                                         EL CANTO

EL CANTO DESPIERTA EL CORAZÓN Y NOS DICE COMO NOS ENCONTRAMOS DE ÁNIMO, SI ESTAS ALEGRE O NO, DESDE ÉPOCAS PASADAS LAS PERSONAS USABAN EL CANTO PARA CONTAR LA VICTORIA DE LOS HOMBRES EN UNA GUERRA O ALABAR A SUS HÉROES, ASÍ TAMBIÉN LO USABAN PARA CONTAR LAS HISTORIAS QUE PASABAN EN LOS PUEBLOS.
EN UNA FIESTA, IGLESIA, EN EL TRABAJO O EN CUALQUIER LUGAR SIEMPRE CANTAMOS; NOSOTROS COMO DOCENTES TENEMOS QUE CANTAR CON NUESTROS ALUMNOS, ¿POR QUÉ? PORQUE EL CANTO LES ENCANTA  Y ES UNA HERRAMIENTA PARA MEJORAR EL APRENDIZAJE DE TODOS LOS NIÑOS QUE ASISTEN A CLASES.
PARA JUGAR TENEMOS QUE CANTAR, PARA QUE CON ESO LO ENTIENDAN MEJOR, Y CON ESTO LAS CLASES QUE SE LES IMPARTEN A LOS NIÑOS NOS VAN A AYUDAR EN EL TRABAJO QUE REALIZAMOS A QUE NO SEA ABURRIDA O FASTIDIOSA, TAMBIÉN TENEMOS QUE CANTAR COMO ELLOS LO SABEN, COMO LA HACEN EN SU CASA QUE SON CANTOS EN MAYA. LOS ACTORES NOS CONTENTAN EL CORAZÓN CON SU CANTO, ENTONCES HAGAMOS EL PAPEL DE ESOS PERSONAJES Y ALEGRÉMOS A NUESTROS ALUMNOS TODOS LOS DÍAS.
                            RENE KANUL KÁAMAL.

                           U TS'O'OK
TEN MA' TIN OJELTIK' K'AAY JACH MA'ALO', YAAN BETIK' TIO'OLA' LE MEJEN PÁALO'OB KI'IMAK ÓOLTIKO'B YÉETEL LE XOOKO' KU BEETKO' JE KUN NA'ATO'

GRUPO 1 "Kosom" JEJÈELAAS K`AAYO`OB MILDRED

26 TI   WINAL JUNIO  TI`2015
AJKAANSAJ  MILDRED L. BARBOSA CHI

JEJÈELAAS   K`AAYO`OB
Ti  u najil xook  jach  k`aabet   u  yeesaa
ti e  kambal palalo`ob jejelas   k`ayo`ob  yan ich le kajoo.
yan k`ay   ku  k`aayta ich
u otoch     le mejen palalo`ob,
tie  chan ch`upa wa chan xiipa tial u
uene.
Tene  kin k`ayik yetel  le palalo`ob
ich  u najil  xook  yabach
k`aayo`ob ich   masewalt`aan, ok  u kankoo, kin wilik ustut`aanoo, ku
cheejtiko`ob  ku baaxlo`o yetel  le k`ayoo bexan kin eesik  u noj k`aayil u lu`umil Mèxico  yetel
noj k`ay  campech.
Jun  xooxot`  Le k`aay u lu`umil Mèxico ku  tsiìta beya:
Et  lu`umile`ex  ti u yautil  k`atuyaj
Mach a màaskab  yèetel
u  taab
a ts`imìn
Yèetel  kilbanak u
ts`u le lu`uma
Le keen  jumnak  u
wàak`al  jobon  ts`oon.
Beyxan
kin k`ayik yabach k`ayo`ob ku bin beya:


1.-u na` in k`aab (dos veces)


tuux yanech, jelena`
 kiimak   ool in wilkech (2 veces)
Pa in bin, beyxan ten.
2.-yanten  juntul  in chan aalak` (2 veces)
Lalaj k`iin ku k`aay (2 veces)
Kikiriki, kikiriki.
3.-kootenex,kootenex palaleex
Kooteneex  u najil
xook
Koteneex a joroon tsìib
Kotenenex   a
baxalo`ob
Le palalo`ob ku k`aykoo tu otochoo, le baax ku kaankoo ich u
najil xookoo, beyxan ku eesikoo ti u lakts`ilo`ob.

26 de junio de 2015 
Profr. Mildred Liliana Barbosa Chi

DIFERENTES  CANTOS
En la escuela es importante
enseñarle a los niños los diferentes cantos que existen en la comunidad,
existen cantos  que se cantan en la casa
de los niños y ellos pueden compartirlos en la escuela como por ejemplo cuando
un niño o una niña se va a dormir.
En mi caso en la escuela   donde trabajo le enseño a los niños cantos
en maya, observo que los niños se divierten aprendiendo los cantos se
rien,cantan  y también los bailan, asì
mismo les enseño  la primera estrofa
del  Himno Nacional  Mexicano y el Himno  Campechano.
La primera estrofa
del  Himno Nacional Mexicano se
escribe asi:
Mexicanos al grito de guerra









El acero aprestad y el bridón
II Y retiemble en sus centros la tierra

Al sonoro rugir del cañòn II
Tambièn  les
entono  diferentes cantos para jugar o
bailar algunos son los siguientes:
1.-Pulgarcito,pulgarcito
¿Donde estas? Aquì estoy
Gusto en saludarte (dos veces)
Ya me voy, yo también.
2.-Tengo una gallinita(2 veces)
Todos los días canta(2 veces)
Kikiriki,kikiriki(2 veces)
3.-Vengan,vengan niños
Vengan todos a la escuela
Vengan a escribir, vengan a jugar.
Lo importante de la enseñanza  de los cantos  es que  los niños los cantan en su casa y también  al cantarlos se los enseñan a sus hermanitos.


ts'ok ts'ikbal

jach beyo ajkansaj Mildred le xooknalo'ob jejelas nato'ob  le k'ayobo ichil najil xook,, tia'al k'abet sansama ku k'ayo'ob tumen jats'uts beyxan u kanbalalo'ob yeetel ba'ax k'abet u kaniko'ob.

ajkansa: x Irene may chi



YAN MENT JUNP'EE MÚUCH MEYAJ UTIA'AL K'AYIK BEY TECH TA K'AYIK
      DOLORES HERNANDEZ

































BOLON MEYAJ KAAYO'OB

Le káayo' ku tsik ki'imak oolal beex xaan u juun le xooknaloóbo ut'stíicho'ob tulaka jejelas káayo'ob waa kaay ichilo'ob jach ku uuyiko'ob biix tsibalil mejen rima'obo tumen ku  yantik utiáal u taano'ob. Le k'aayo'obo jach maalo u tial je baax meyajile ichil ka'anbesaj yetel kaabalil.

Cantar de placer a los niños y quizás es la alegría de los sonidos, los alumnos disfrutan casi todo tipo de canciones y en especial lo que se refieren y ellos disfrutan la tonadas populares y rimas infantiles, les ayuda en el desarrollo del lenguaje los cantos son importantes para cualquier actividad de un proceso Enseñanza Aprendizaje.


Ka'anbesaj: Agustín Cámara Castillo 

YAN K'AAYIK KEX TI' NAYO', WA TI' LE K'OBENA', KEX MA' JATS'UTS YAN BEETIK TUMEN JACH K'ABET TI' LE MEYAJ TO'ON BEETIK',
  
                   DOLORES HERNANDEZ

BOLON MEEYAJ. K'AAYO'OB....REYNALDO QUIJANO



Maalo'ob ak'ab ajKansaje'ex..

K'aay....Max mix bíik'in u k'aayma? To'one' sáamsamal k-k'aay yeetel le chan paalalo'ob ti'al u lep' óol.ti'al baaxal,wa ti'al ts'ook le xooko'. yan k'aay ti'al jeje'elas meyaj ichil le xooko'. In chan xook naalo'ob u k'aajolo'ob mi' Kank'al jo'p'eli jeje'elas k'aayo'ob.
Mix juntul ajkansa'aj u paajtal aalik ma' u yoojel k'aay, tumen k'a'abéeto'on ti'al le meeyaj k beetik ichil le kaansa'aj xooko'.
Yan k'aay ti'al ok'oot, wa mako'olech,ti'al le ko'olelo'ob,ti'al káaltal,yan ya'ab jeje'elas k'aayo'ob.
yeetel le chan paalalo'ob tek súutaj le k'aaya ku ya'aik beeya':

                                                             K'AAXIL PEEK'
Yan baaxal ichil le k'aaxo                                                             - tin iichki
tumen mina'an le                                                                           - tin kaaxtik in nook'
k'aaxil peek'l                                                                                  - tin ja'aik in koj
tumen wa ku chikpajal                                                                   - tin k'aaxik in xaanab
je'el u jaankone'                                                                              - tin jo'okol
..¿ ba'ax ku beetik le                                                                       - !! weeyanene' !!
k'aaxil peek'...?

le k'aayo'ob uchben ...wa yan u yuuchul junp'éel cha'an yan u taasalo'ob le ajpaaxilo'ob yeetel le ajk'aayo'ob ti'al u malo'obtal le muuch'ilo'ob. yan junp'éel muuch' ajk'aayilo'ob u k'aabao'ob PAT BOY kaajnalo'obo ti' u lu'umil Chetumal leti'ob ku k'aay'ob ichil Maya t'aan. le la' u ti'al ma' u sa'ataj le miatsilo'ob
Aj Kansa'aj Reynaldo Kijano K'anché

Buenas noches compañeros
Cantar..quién nunca a cantado? Nosotros a diario cantamos con los niños para animarlos,para jugar o al termino de las clases. hay diferentes canciones para el trabajo en la escuela, mis niños se saben como 45 canciones. ningún maestro puede decir que no sabe cantar, pues es necesario para nuestro trabajo educativo.
hay canciones para bailar, para cuando estas triste,para emborracharse, hay diferentes canciones.
Con los niños pasamos una canción que dice así:
                                                                         EL LOBO
Jugaremos en el bosque                                                            - me estoy bañando
mientras el lobo                                                                        - estoy buscando mi ropa
no esta aquí                                                                               - estoy lavando mis dientes
porque si se aparece                                                                  - estoy amarrando mis zapatos
a todos nos comerá                                                                    - estoy saliendo
...¿ qué hace el lobo?                                                                 - !! Aquí estoy!! 
las canciones son muy antiguas,..Si va a haber una fiesta tienen que traer a los músicos y a los cantantantes para que se ponga buena la reunión. Hay un grupo musical que se llaman PAT BOY, son de Chetumal, ellos cantan en Maya,esto para que no se pierda la cultura.!!!.Ko'onex k'aay tun !!!
Profr, Reynaldo Quijano Canché


KONE'EX  K'AAY TU LÁAKA, TUX TU YAN LE K'AAYO' KIIMAK ÓOL LE MÁAKO'OB TO'ON YAN BETIK' KA LE PÁALALO'OB MA' NAAK ÓOLTIK ICH LE NAJIL XOOK.
                      DOLORES HERNANDEZ H.

U ts'ook in meyaj.
Maalo'ob áak'ab in wet ajkansaje'ex. Mantats' kin tsiike'ex beeya'. beeyo' xkansa'aj.
Yeetel le k'aayo'ob tan e'esik ti le chan xooknalo'ob jeje'elas meeyaj ti'al u kimak óolkuba'o'ob wa maako'olo'ob wa ti'al u naaykunso'obo tu'ux ku maano'ob, wa ti'al ku báaxalo'ob yeetel u laak'o'ob.
beey tin tsi'ikbate'ex le k'aayo'on yan ti'al jeje'elas su'utuk ba'axal ó'olal.
junp'éel tsíik.
Aj Kansa'aj Reynaldo Kijano K'anché.












BOLON MEYAJ KAAYO'OB

Le k'aay ku   tsiik ki 'imak óolal ichil mejen paalal le ken uuyo 'ob   je maax  utiaal k'aaytalobe. Jach maalo u ch'aaba  utiaal  u beeta meyaj ichil u najil xook tumen  ku yantik  ajkaambesaj utial u chukbesaj  jee baax kaanbal ku betike tumen  le xooknalo'ob ku ch'iiko'ob jejelas  naato'ob ichil  kaayo'ob.

El canto da alegría a los niños cuando escuchan  que alguien les  canta y es importante  usarlo como un recurso  en las actividades  que se desarrollan  en los salones de clase , ya que  ayuda al maestro a complementar  cualquier aprendizaje  que esté llevando acabo, ya que los alumnos, adquieren diferentes conocimientos  a través de los cantos.


XKA'ANBESAJ : Margarita Pool Ortiz


Je bix  a walik ajka’ansaj, jats’uts  tulaka  le  ka’ayo’ob   bisik  ti’  le  mejen  páalalo’ob  ti’  le  yax  xooko’ tumen ku  lúusik u  súulankilo’ob,  yéetel  lela’   ku  chejo’ob, ku  ki’makta  yóolo’ob  yéetel  ku  kanko’ob  jejelas  baalo’ob  ma’  tu  túubu  ti’ob  ku  yantiko’on  uti’al  u  tsa’ba  kamba  mejen  paalalo’ob.


X-Norma Lucely Pech Simá.

BOLON MEYAJ LE K’AAYO’OB XOLIVIA ISABEL


Le’ k’aayo’ob jach ma’alob ichil le meyaj kin béetik yéetel le mejen paalalo’obo’ tumen yéetel lelo’oba je’el in paajtal káansiktio’ob yo’olal ti’ láak’tsilil, boono’ob, ba’alche’ilo’ob, meyajo’ob beyxan tia’l u k’ajóoltiko’ob ba’ax yaan u béetiko’ob   tia’l u kaanantiko’ob u wíinkilil yéetel u láak'o'ob chicho'ob.

      Yéetel le k’aayo’ob tin wiilik bix u ki’imaktal u yóolo’ol yéetel u ts’aaj túukulo’ob tia’l u meyajo’ob. Beyxan yaan k’íino’ob u meyajti’ob le núukulo’ob  páaxo’, u múuch’kubao’ob ti’al u báaxalo’ob   bey  Aj páaxo’ob  yéetel Aj k’aayo’ob yéetel tuláakalo’ob u sakche’ejo’ob.
  Le k’aayo’ob   u áantaj tia’l u chuuko’ob  le xooknalo’ob tuláaka le ba’alo’obo’ yaan u béetiko’ob,  u biiskuba’ob tu beelo’ob yéetel u láak’ mejen paalalo’ob , ku ma’alobtal u t’aano’ob yéetel u k’ajólo’ob.
 Junp’éel núukul tia’al tuláaka Ajka’ansajo’ob tia´al u ma’alobkunsiko’ob  u káanbesajulo’ tumen je’el u paajtal   méental  le k’aayo’ tia´al u káajal, tu chúumuk, waá tu ts’o’ok le meyajo’.

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel

 NOVENO TRABAJO LOS CANTOS

      Los cantos son de gran importancia en el trabajo que realizo con los niños, porque con ellos puedo enseñarles sobre la familia, colores, animales, oficios, también sobre los hábitos higiénicos y otros temas.

      Con los cantos observó cómo se alegran y se interesan para trabajar.Tambien en ocasiones utilizan los instrumentos musicales, se reunen para jugar a ser  músicos y cantantes y todos  sonríen.

      Los cantos ayudan a los alumnos a lograr su autonomía en sus actividades habituales, a convivir de mejor manera con otros niños, a mejorar su lenguaje oral y sus conocimientos.

      Son una herramienta para todos los maestros para mejorar su enseñanza, porque los cantos se pueden emplear al inicio, en medio o al final de la jornada de trabajo.

Profa. Olivia Isabel


YAN BETIK' SÁANSAMA UTIA'AL LE PÁALALO'OB TU KANBALO'O MÁALO' YETE MA' NAAK ÓOLTIK TI LE NAJILXOOK.
                       RENE KANUL K.


Ts’o’ok tsiikbal


  K'ana’an meyaj yéetel le' k'aayo’ob tumen beyo le' xooknalo’obo’  u  k’ajóoltiko’ob túunben ba’alo’ob, beyxan u t’aano’ob jujunp’íitile’ je’el u paajtal ma’alobtal.     Sáansamal yaan  k- k’aay yéetel le' mejen paalalo'obo' jejelás k’aayo’ob utia'ál u ma'alobtal u káanbesajul.

   Beyxan yaan múul meyaj yéetel  le na’o’obo' tia’al u  áantko’ob ichil u naajilo'ob tia'al  u k’aayo’ob yéetel u yaalo’ob.

 
Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel



BOLON MEYAJ: LE K’AAYO’OB (X-SILVIA)

BOLON  MEYAJ: LE K’AAYO’OB 

Le k’aayo’ ya’al ti’ jumo’ob yéetel jaach k’abéet ichil le páaxo’.
Le k’aayo’ ti’ mejen paalal u junp’éel sa’ak óalal tu’ux le mejen paalal ku káambal báaxal yéetel etpaljal ti’ le u miatsil.
Le wojo’ ti le k’aayo’ob ti’ mejen paalalo’ob u joya’n yéetel k’aa púut t’aan utia’al le mejen paalalo’ob je’ u páajtal u kanik yéetel oksaj ti’ pool
Yaan ya’abach k’aayo’ob je’ebix:ti’ báaxal, its’atil pool, káabesajulu’ yéetel uláak’.
Le k’aayo’ob paajtal u bin lakinbil ti’ péeko’ob,eets’o’ob yéetel báaxalo’ob.
Tu najil xook meyajtik le k’aayo’ob je’ebix junp’éel nukul meyaj ti’ káambal yéetel le mejen paalalo’ob, je’ u páajtal meyajtik ya’abach chicho’ob je’ebix:yich che’o’ob, ba’alche’o’ob, ma’alob  t’aano’ob, bayelo’ob ti wíinkila’, le p’éelelo’ob yéetel uláak’,beyo’ le chan paalalo’ ku káambal ti’ junp’éel bixil ki’imakunaj óol
Ti’ le u najil xook ts’ook in k’aansiktiob mejen k’aayo’ob ti’ máasewal t’aan je’ebix:yaanten juntúul in chan aalak’,kotene’ex,kotene’ex paalale’ex,yéetel in walak ts’íimin,chan úurich,chan úurich yéetel u nojoch k’aayil u lu’umil Mexicoo’

AJKA’ANSAJ:X-SILVIA GABRIELA CANCHE HDEZ


El canto es la expresión de sonidos y es muy importante dentro de la música.
La canción infantil es una actividad donde  el niño aprende jugando y participa en su cultura.
La letra de los cantos infantiles son sencillas y repetitivas para que los niños puedan aprenderla y memorizarla.
Existen diferentes cantos como: de juego, habilidades, enseñanza y otros.
Los cantos pueden ir acompañados de movimientos, gestos o juegos.
En la escuela trabajamos los cantos como una estrategia de enseñanza con los niños, pueden trabajarse distintos temas como: las frutas, animales, valores, partes del cuerpo, los números y otros; así el niño aprende de una manera divertida.
En la escuela se le ha enseñado pequeños cantos en lengua maya como: tengo un animalito, vengan, vengan niños, con mi burrito sabanero, caracol, caracol y el Himno Nacional Mexicano.

SILVIA GABRIELA CANCHE HDEZ



TS’O’OK TSIKBAL
jach malo'ob le meyaj  ta beta  ich najil xook ti' la jejelas k'ayo'ob ti' maaya yeetel kastlant'aan tumen tial kabet le xooknalo'ob tia u káanbalo'.

ajka'ansaj: Irene may chi


 

Le k’aayo’ tial le mejen paalal tial junp’éel sa’ak óolal tu’ux le mejen paalalo’ob ku káambalo’o ichil  báaxalo’ob yéetel uláak’ k’aayo’ ya’abach k’aayo’ob, yéetel jejeláas chicho’ob.
Ku yáantik u nojochkinsik u k’aj óolalo’ob yóok’ol u ba’apach

Ajka’ansaj: Silvia GabrIela Canche Hernández