U k’aabaj le kaajo’ob. Wak’ p’eel meyaj. Reynaldo
Maalo’ob ak’ab in wet Ajka’anbesajo’ob.
Le nojoch maako’ Matilde Ek Cahuich síiji’ ti
Dzitbalche,Calkini,Campeche, junp’el k’iin 7 ti u wi’inal Noviembre ti le
ja’abo 1928. ( mi’ yan ti’ 87 ja’ab beejla’e) Le ti’ ku tsiikbatikon biix
kaajnalilo’ob le chan kaajtal tumen yeetel u laak’o’ob yaax ku’ucho’ob.
Ti’ u ja’abil 1940, yeetel: Juan tun, Mariano Dzib, Calixto
Ek,Adriano Dzib,Enrique Ek,Paulino Tun yeetel Manuel Euán, yaax k’uucho’ob tial
u meeyajtiko’ob le k’aax,tumen aalka’so’ob ti u mul ti’a’l “Ch’e’en Kooj” beey
kaaji’ u kuuxtalil le chan kaajo’. Tu laaj ta’aso’ob u láak’tsilo’ob.
Le lu’uma’ uuchka’achi’ u tial “Che’en Collí”, junp’e’ mul
ti’a’l nojoch mi’ anchaji’ 7400 has. Le u yuumil le mul ti’a’l tu koonaj.
Páati’o’b 1450 has tak beejlae’.
Le u k’aaba ti’ le
“San Camilo” taali’ tumen (ku tsiikbatikone’ le nojoch maak Matilde Ek Cahuich),
juntul maak beey u k’aaba tu aantaji’ u tial u jo’olo’ob le yaax ch’e’en tuux
ku maat ja’o’ob. Yóole’ nojoch aantaj betati’o’ob p’aat u k’aaba le chan kaajo’
beeyo’.
Aj Kansa’aj Reynaldo
Kiijano K’aan Che’
Buenas noches compañeros
El señor Matilde Ek Cahuich nació en Dzitbalche, Calkini,
Campeche, un 7 de Noviembre de 1928. Tiene ahora como 87 años aproximadamente.
Él nos contó cómo fundaron esta
comunidad junto con sus otros compañeros que llegaron primero.
Por el año de 1940 junto con don Juan Tun, Mariano Dzib,
Calixto Ek, Adriano Dzib, Enrique Ek, Paulino Tun, y Manuel Euán, llegan a
trabajar estas tierras, porque los habían corrido de la hacienda “_Chen kooj__”,
así inicia la población. Todos trajeron a sus familias.
Estas tierras pertenecieron a la hacienda de Chen Collí que
tenía como 7400 has. El dueño,vende la hacienda y se quedan 1450 has de tierras
a san camilo como hasta la fecha.
El nombre de San Camilo viene,( así nos platicó don Matilde
Ek Cahuich). Porque una persona que se llamaba así les ayudó para abrir el
primer pozo de donde tomaban el agua. Por esa gran ayuda que les hicieron, la
comunidad lleva ese nombre.
Profr. Reynaldo Quijano Canché
Tsook in tsíib.
Tu laakal le kaajo'ob yaakach ba'aj u ta'akmubajo'ob ichil u k'aaba'. k'aabetito'on xiixtik u ti'al k'aajoltik u k'ay layilo'ob, tumen yan ba'anten u tsáa'mobajo'ob beeyo'.
Hecelchakan bey u k'aajotal beejlae' tu jo'os u k'aaba ti:
Helel wa JE'ELEL( DESCANSO) YEETEL CHA'AK'AN (SABÁNA) tumen ku tsiikbatal ti' le tso'onot ku je'eskubajo'ob tu laakal le maako'ob tu bino'ob Kan Pech wa ku bino'ob Jo'.
Aj kansa'aj Reynaldo Quijano K'an Che'
Tsook in tsíib.
Tu laakal le kaajo'ob yaakach ba'aj u ta'akmubajo'ob ichil u k'aaba'. k'aabetito'on xiixtik u ti'al k'aajoltik u k'ay layilo'ob, tumen yan ba'anten u tsáa'mobajo'ob beeyo'.
Hecelchakan bey u k'aajotal beejlae' tu jo'os u k'aaba ti:
Helel wa JE'ELEL( DESCANSO) YEETEL CHA'AK'AN (SABÁNA) tumen ku tsiikbatal ti' le tso'onot ku je'eskubajo'ob tu laakal le maako'ob tu bino'ob Kan Pech wa ku bino'ob Jo'.
Aj kansa'aj Reynaldo Quijano K'an Che'