JO’OP’E’EL MEYAJIL: U MUCH’ TAMBALIL MEYAJ KAAJ. (23 TI’ MAYO TI’ 2015).

JO’OP’E’EL  MEYAJIL:  U  MUCH’  TAMBALIL MEYAJ  KAAJ. (23 TI’ MAYO TI’ 2015).

Le  kaj tu’ux kin meyaj u  k’aaba’e  NOHAKAL  tulaka u  jejelas bix u kuxtal  m’aako’ob ti’  le kaaja’  jujump’’iiti  tu  bin  u k’eexkuba  tumen  k’aache chen  ku  meyajta’al  le  sosquil ti’ le uchben  nojoch naj  yan ti  le  káajo’,  bejla’e   jach  jat’suts,  tumen tulakal le máako’ob ku meyajtibo’ob le lu’umo, tumen  ku pak’aaltiko’ob k’úum, náal ,ja’as put, sikil, su’uts’ pak’aal, ch’u’juk’ pak’áal, ichil  u láak’ báalo’ob ,  tulaka  lela’  ku kóono  ti’  nojoch  kajo’ob bey xan tu  noj  kajil  Campech, tulaka  le  máako’ob jach meyjilo’ob le ma’ tu meyaj  ich  k’áax,  ku  meyaj ich  kaj  tu  kúuchil  túux  ku  beta’al  wuaj, wua  tu’ux  ku  kóonol  ba’aalo’ob,  wua  ma’e  ku p’aatal  tu  yotocho’ob  meyaj  bex  xan ku  koonko’ob jujump’iiti le bax  ku  pak’aalko’ob  letene’ le  kan  k’uchkech ti’  le  kaja  ka  wilik yan  y’aabach  u  k’úuchil  t’uux  ku  kóonol tulaka  le  báax  ku  meyajko’ob.

XKA’ANSAJ. NORMA LUCELY  PECH  SIMA. 

QUINTA  SESION:  LAS  FORMAS DE ORGANIZACIÓN  COMUNITARIA PARA  LAS  NUEVAS FAMILIAS.
El  pueblo  donde  trabajo  se llama  NOHAKAL , todas  las  formas de vida  u organización de este  pueblo poco   apoco  a ido  cambiando  porque  antes   solo se trabajaba  el  henequén  del  cual se sacaba  el sosquil en la casona  antigua de este lugar,  ahora  es muy  bonito  porque  la  mayoría de la gente trabaja  las tierras ya que se  dedican  a la siembra de  calabaza, elote, plátano, papaya,  naranja,  dulce,  naranja  agría, limón,  melón  entre  otras  cosas  y  todo  esto  lo transportan  a  otras ciudades  para su venta al  igual  que  en la ciudad  de Campeche, las personas son  muy  trabajadoras,  los  que no van  al  campo,  trabajan  en el pueblo  en la tortillería o en  las  tiendas,  mientras  que otros  venden  en  su casa  lo que siembran,  es  por  eso  que  desde  que uno  llega  a este pueblo  pueden  observar diversos  lugares donde  se vende lo   que   producen.
PROFESORA: NORMA LUCELY PECH  SIMÁ.


Le meyaj ku beetiko’ob le máako’ob  ti’ le kaajo'  tu’ux ka ts´aik xook Xka’ansaj  Norma  jach  ma’alo’ob, tumen ya´abach   ba’alo’ob a paajtal oksik ichil najil xook tia’al a meyaj yéetel   le  mejen  xooknalo’ob ,  le  beetik  teech  yaan a k’ajoltik  tulakal baax ku meentiko’ob.
Beyxan  ma’alo’ob tuláaka le máako’obo'  jach meyjilo’ob  tumen beyo u paajtal ma’alobchajal  u  kuxtalo’ob.

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel

JACH   MEYAJO´OB LE  MÁAKO´  KUXTALO´OB  TI´ KÁAJ   LELO´ MÁ´ALO´ TUMEN   BEYO´  ILIK´  TU  LÁAKALO´OB   TU TUKUL  A TIA´AL ÁANTIK   U  PÁALALOÓB  TU KIN LE  NAJIL XOOK.

DOLORES HERNANDEZ H.


                   TS'O'OK TSIKBAL.

Yéetel le meyaj  táan u betik  le  ajka'ansajo'ob  taan ka'otik   u  jejelas  bix  u  kuxtal  kajo'ob,  jats'uts  tumen kex  wua  jump'ee kaj  chichan  tulakal  yan  u  much´ tambalil  u  yoojlo'ob  meyaj , u betko'ob  yáabach  báalo'ob  utia'al u  máalobkinsku  kuxtalo'ob  y'eetel  u  mejen  palalo'ob , ku  kanantko'ob le  miatsil  le  kajo´ letene'   to'on  ajka'ansaj  ka'abet  k'aotik  tulakal  lela'  utia'al  éesik  ti  le mejen paalal  ba'axten  ku  beta'al  yéetel  bix  k'abet  kanantik, yáabach  le  ba'ax ku  beta'al  ich  jump'éel  kaj u  pajtal  ketik  ich meyaj .

xka'ansaj. NORMA LUCELY  PECH  SIMA.






This entry was posted by GRUPO 1. Bookmark the permalink.