Ti´ le´ chan kaajo´ tu´ux kin meyaj chéen le chicho´ob
wa’ le noolo´obo´ ku t´aanko´ob máasewal t´aan.
Yaan le taatatsilo´obo´ u na´atiko´ob
chéen ba’ ale ma’ tu ta´anko´ob, le óolale’ ma´ tu
ye´esiko´ob ti´ u yaalo´ob.
Le nojoch maako´obo ku tsiikbatiko’ob le uchben tsiikbalilo´ob
beyxan le suuko´ob, le táankelemo´ob yeetel chan paalalo´ob ma’ tu kajoltiko´ob.
Leten tune k´abéet oojetik yeetel meyajtik ti najil xook le
ka’apelil t’aano bix u t’aana yéetel u ts’íibil le máasewal táan yéetel le
kaastlan t´aan.
Beyxan k´abéet k’ajóoltik tuláaka le jejelaso´ tsiikbalilo´ob yaan ichil le kaajo´ tia´al u paajtal meyaj
yéetel maansik ti´le paalalo´obo´.
X-ka’ansaj Olivia Isabel
LA
LITERATURA Y LOS TESTIMONIOS DE LA COMUNIDAD
En
la pequeña comunidad donde trabajo solamente las abuelas o los abuelos hablan el maya.
Hay padres de familia que la entienden, solo que no la hablan por eso no la transmiten a sus hijos.
Las
personas mayores platican las historias también las costumbres; los jóvenes y los niños las desconocen.
Por
eso es necesario saber y trabajar en la escuela las dos lenguas, como se habla
y como se escribe la lengua
indígena y el español.
También
se necesita conocer todas las tradiciones orales de la comunidad para poder
trabajarlas y transmitirlas a los niños.
X- ka’ansaj Olivia Isabel
x-kaànsaj Irene May Chi.
Keet
in tuukul ta
weetel ajka’ansaj Olivia,
k’aabet u meeyaj
màak yèetel le
mejen paalalo’ob te’
tu najil xook
ichil tu ka’ap’èel
t’aanil tomen jach
k’aabèet u k’ajòoltiko’ob tu
ka’ap’eelal, beyo’ ka’
u kaano’ob xan
u t’aanintiko’ob kex
jujump’ìit xòoxot’ t’aano’ob,
ba’ale maas jach
k’a’ana’an wa ka’
pajchajak u meyajtik
màak yèetel u kajnàalilo’ob
le kaajo’, ka’
payalt’aanta’ako’ob yèetel ka’
li’isa’ak u yòolo’ob
u t’aaninto’ob utia’al
beyo’ ma’ u
sa’atal ba’ale ka’
u ts’aob ichil
u kuxtalo’ob.
x-kaànsaj Irene May Chi.
TS'O'OK
TSIIKBAL
U
ÓOXP’ÉEL MEYAJIL “U KÁAN IIK’TI’ILIL YÉETEL U K’AJLÁAYIL KAAJAL”
Le káan
iik’ti’ilil yéetel u k’ajláayil kaajal ku ya´aliko ób
u suukilo´ob ku beetaj , bi´ix u kuxtalo´ob ba´ax uuchi ichil le
kaajo´yéetel le jejelas t´ano´ob.
Jach k´abéet k´ajoltik tuláaka ti´ le´ kaajo´ tu´ux
kula´ano´on túumen beeyo,
je ´u paajtal k- meyaj yoolalé le
suukilo ób ,uchben tsikbalilo´ob, k´aayo´ob, jats´ uts táano´ob ichil najil xook.
Sansamal yaan k- meyaj yéetel le máasewal beyxan le kaastlan t´aano´ tia´al u kaniko'ob le mejen palalo'obo´.
X-
ka’ansaj Olivia Isabel