Los niños de todas las comunidades juegan, cantan, hacen
adivinanzas, juegos de palabras, ronda , etc. Independientemente de la lengua que
hablan. Esto es retomado por los
maestros indígenas para revalorizar el idioma maya en las comunidades donde se
ha perdido, se apoyan con los ancianos
de la comunidad para rescatar algunas prácticas culturales solo para que el
alumno conozcan y valoren ya que en la actualidad los jóvenes no se interesan
en ella lo que hace que cada vez se pierda aún más.
Túulakal mejen páalal utstut´aan u baaxaloo, k´aayoo, baaxalt´aan, naato´ob yeetel u laak´ob je
bix ti masewal wa kastlant´aan. Lelá le
jkansajo´ob ku ch´aakob tial u yesajo´
ichil u najilxooktial u
kanskoób le maya tumen yabach kajts´ok u tuxkoob,
cheen le mejen
ch´iijanob kutsikbatkoo bix u
kuxtaloo, biixuch u nojochtaloo,
bix u meyajtkob le lunmoo, cheenyoolal u
k´ajotik le mejen páalalob tumen
le nojoch páalalob ma´ utstut´aanobi leten taan
u bin u jachtsaatal.
FIDELIO CAJUN CANUL
LE BA´ALO TS´OKA TS´IIBTE YAN KU NU MÉENTE TU LA´AK´ LE AJ- KA´ANSAJOB
TUMEN LE MUUCH MEYAJO´OB NU KU MÉENTIKO´OB U TIA´AL LE MEJEN PÁALALO´OB.
RENE CANUL C.
LE BA´ALO TS´OKA TS´IIBTE YAN KU NU MÉENTE TU LA´AK´ LE AJ- KA´ANSAJOB
TUMEN LE MUUCH MEYAJO´OB NU KU MÉENTIKO´OB U TIA´AL LE MEJEN PÁALALO´OB.
RENE CANUL C.