Le kaajo’ tu’ux kin meyaj yaan juntúul
nojochil kaaj ti'al muuch meyaj
yéetel tuláakal le máako'obo ku kaajtajo’ob tia’al
u yaantal ma'alo’ob bejo'ob, ja' . Leti yaan u iilik le máako'ob ma' u
ba'ate'ilo'ob, tia’al u paajtal yaan ichil le kaajo’ ti tuláaka ma’alo’ob kuxtal.
Beyxan
yaan juntuul jalach wiinik ku ts’aik ojéeltbil le áantaj yaan u tia’al u ma’alo’obkinsiiko’ob
u k’aaxilo’ob, suuk u muuchkubao’ob le koolnalo’ob tia’al u tsikbaltiko’ob tu yóolal le lu’umo’.
Le máako’obo’ ku meyajko´ob ichil u koolo’ob ku paak´o’ ob ixi’im, iik, iib, yéetel u láak'o'obé ku joosko´ob kaab, yéetel u tséen wakaxo'ob
Le kolelo’obo’ ku beetiko’ob meyaj ichil u najiloób, letio’ob ku kanantiko’ob
yeetel u yiilko’ob u ka´ansaj u yaalo’ob. Yaan ku joko’ob meyaj ti ulak kaajil , letio’ob , ku miiso’ob, ku p’o’iko’ob
yéetel ku cho’iko’ob yéetel nook’ le lu’umo’
tia´al u yáantikoob u yichano’ob yéetel tu laakal u k'ábeet ichil u najo’ob.
Beyxan
le kolelo’obo´ yaan ku muuchtalo’ob, ku josko’ob juntúul ichilo’ob
ka xik ku k’áat áantaj tia’al u paajtal yaan u taak’in ku ts’a’abal tu yóok’lal le meyaj
yaan u beetiko´ob jeel biix: xookbil
chuuy, jiit’, waak’ k’áanoób . Ku ts’o’okol ku mentiko’ob tuláaka yaan u bo’otalo’ob , tumen yaano´ob
ichil le áantaj.
Aj-ka’ansaj XOlivia Isabel
SESION 5 :
LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS
En el pueblo donde trabajo hay un
comisario que de manera unida trabaja con todas las personas que allí viven, se
encarga para tener caminos en buenas condiciones, buen funcionamiento del agua.
Él se encarga de que exista una buena convivencia entre los habitantes para que
todos vivan en armonía.
También hay un comisario ejidal que da a
conocer los programas de apoyo para mejorar las milpas, acostumbran reunirse
los ejidatarios para platicar sobre ello.
Los señores trabajan en sus milpas, allí
siembran maíz, chile, frijol blanco, y otros se dedican a la apicultura y a la cría
de ganados.
Las señoras realizan las labores del
hogar, ellas se encargan del cuidado y educación de sus hijos. Hay quienes
salen a trabajar en otros pueblos, ellas hacen limpieza en los hogares para que
ayuden a sus esposos y así contribuyen al gasto familiar.
Del mismo modo las señoras se organizan, eligen
entre ellas a una persona que las represente para solicitar programas de apoyo que
las beneficie económicamente por lo que realicen como bordado, tejido, hurdido
de hamacas. Al terminar la elaboración de todos los productos, reciben el pago
correspondiente por estar en el programa.
Aj-ka’ansaj XOlivia Isabel
Jach jats'uts in xookik ba'ax ka tsikbatik
xka'ansaj Olivia tumen kex wua chichan le kajo' máalo'ob u biskuba máak, u
múuch' táambalilo'ob, utia'al u yúuchul meyaj, lela' utia'al u ma'alobkinsku
kuxtalo'ob, beya' ku bin u kanik mejen palalo'ob tulaka ba´ax yoje u betko'ob le
nojoch máako'ob yéetel tata tsíilo'ob je' bix le chuuyo', jit' k'áan ichil u
lak' ba'alo'ob uti'a'al ma'u sáata le ba'ax yojlo'ob u betko'ob yéetel u
suukbe'enilo'ob.Xka’ansaj. NORMA LUCELY PECH SIMÁ
Ts’o’ok
tsiikbal
Le
muuch’ meyaj ichil tuláaka kaajo’ jach k’abéet tumen le máako'obo
je' u paajtal u meentiko’ ob yaab ba’ax yéetel u láak'o'ob .
Ma’alo’ob
ku biskuba’ob yéetel je’ máaxake, tumen jujuntúul u k’ato’ob
ma’alobchajal u kuxtalo’ob yéetel tuláaka u láak’tsilo’ob.
Letene
K’abéet ts’o’olikti’ le mejen paalalo’ob yaan u mulmeyajo’ob
yéetel tu láak’o’ob beyxan u muul yáankuba u
majantiko’ob tuláaka ba’ax yaantio'ob , yéetel ma' tu bateilo’ob
tumen beyo yaan u yáantati’ob ki´imak óolil.
Aj-ka’ansaj
XOlivia Isabel
Jach jats'uts in xookik ba'ax ka tsikbatik xka'ansaj Olivia tumen kex wua chichan le kajo' máalo'ob u biskuba máak, u múuch' táambalilo'ob, utia'al u yúuchul meyaj, lela' utia'al u ma'alobkinsku kuxtalo'ob, beya' ku bin u kanik mejen palalo'ob tulaka ba´ax yoje u betko'ob le nojoch máako'ob yéetel tata tsíilo'ob je' bix le chuuyo', jit' k'áan ichil u lak' ba'alo'ob uti'a'al ma'u sáata le ba'ax yojlo'ob u betko'ob yéetel u suukbe'enilo'ob.
ResponderEliminarXka’ansaj. NORMA LUCELY PECH SIMÁ