JO'OP'ÉEL MEYAJIL "U MÚUCH’TAMBALIL MEYAJ KAAJ” XOLIVIA ISABEL


Le kaajo’ tu’ux kin meyaj  yaan juntúul  nojochil kaaj  ti'al muuch meyaj yéetel tuláakal le máako'obo ku kaajtajo’ob    tia’al u  yaantal ma'alo’ob bejo'ob,  ja' . Leti yaan u iilik le máako'ob ma' u ba'ate'ilo'ob, tia’al u paajtal yaan ichil le kaajo’  ti tuláaka ma’alo’ob kuxtal.
 Beyxan yaan juntuul jalach wiinik ku ts’aik ojéeltbil le áantaj yaan u tia’al u ma’alo’obkinsiiko’ob u k’aaxilo’ob,  suuk u  muuchkubao’ob le koolnalo’ob  tia’al u tsikbaltiko’ob tu yóolal le lu’umo’.
Le máako’obo’  ku meyajko´ob ichil u koolo’ob  ku paak´o’ ob ixi’im, iik, iib, yéetel  u láak'o'obé ku joosko´ob  kaab, yéetel u tséen wakaxo'ob
Le kolelo’obo’  ku beetiko’ob meyaj  ichil u najiloób,  letio’ob  ku  kanantiko’ob  yeetel u yiilko’ob u  ka´ansaj  u yaalo’ob. Yaan  ku joko’ob meyaj  ti ulak kaajil , letio’ob , ku miiso’ob, ku p’o’iko’ob yéetel  ku cho’iko’ob yéetel nook’ le lu’umo’ tia´al u yáantikoob u yichano’ob yéetel tu laakal u k'ábeet ichil u najo’ob.
 Beyxan  le kolelo’obo´ yaan  ku muuchtalo’ob, ku josko’ob juntúul ichilo’ob  ka xik ku k’áat áantaj  tia’al u paajtal  yaan u taak’in ku ts’a’abal tu yóok’lal le meyaj yaan u beetiko´ob  jeel biix: xookbil chuuy, jiit’, waak’ k’áanoób . Ku ts’o’okol  ku mentiko’ob  tuláaka yaan u bo’otalo’ob ,  tumen yaano´ob  ichil le áantaj.

Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel


  SESION 5 :    LAS FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA PARA LAS NUEVAS FAMILIAS
En el pueblo donde trabajo hay un comisario que de manera unida trabaja con todas las personas que allí viven, se encarga para tener caminos en buenas condiciones, buen funcionamiento del agua. Él se encarga de que exista una buena convivencia entre los habitantes para que todos vivan en armonía.
También hay un comisario ejidal que da a conocer los programas de apoyo para mejorar las milpas, acostumbran reunirse los ejidatarios para platicar sobre ello.
Los señores trabajan en sus milpas, allí siembran maíz, chile, frijol blanco, y otros se dedican a la apicultura y a la cría de ganados.
Las señoras realizan las labores del hogar, ellas se encargan del cuidado y educación de sus hijos. Hay quienes salen a trabajar en otros pueblos, ellas hacen limpieza en los hogares para que ayuden a sus esposos y así contribuyen al gasto familiar.
Del mismo modo las señoras se organizan, eligen entre ellas a una persona que las represente para solicitar programas de apoyo que las beneficie económicamente por lo que realicen como bordado, tejido, hurdido de hamacas. Al terminar la elaboración de todos los productos, reciben el pago correspondiente por estar en el programa.
Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel
Jach jats'uts in xookik ba'ax ka tsikbatik xka'ansaj Olivia tumen kex wua chichan le kajo' máalo'ob u biskuba máak, u múuch' táambalilo'ob, utia'al u yúuchul meyaj, lela' utia'al u ma'alobkinsku kuxtalo'ob, beya' ku bin u kanik mejen palalo'ob tulaka ba´ax yoje u betko'ob le nojoch máako'ob yéetel tata tsíilo'ob je' bix le chuuyo', jit' k'áan ichil u lak' ba'alo'ob uti'a'al ma'u sáata le ba'ax yojlo'ob u betko'ob yéetel u suukbe'enilo'ob.

Xka’ansaj. NORMA LUCELY PECH SIMÁ
 
Ts’o’ok tsiikbal

Le muuch’ meyaj  ichil tuláaka  kaajo’ jach k’abéet tumen le máako'obo je' u paajtal u meentiko’ ob yaab ba’ax yéetel u láak'o'ob .

 Ma’alo’ob ku biskuba’ob yéetel je’ máaxake, tumen  jujuntúul u k’ato’ob   ma’alobchajal  u  kuxtalo’ob yéetel tuláaka u láak’tsilo’ob.

  Letene K’abéet    ts’o’olikti’ le mejen paalalo’ob yaan u mulmeyajo’ob  yéetel tu láak’o’ob beyxan  u muul yáankuba    u majantiko’ob tuláaka ba’ax yaantio'ob ,  yéetel  ma' tu bateilo’ob tumen beyo yaan u yáantati’ob ki´imak óolil.

 Aj-ka’ansaj  XOlivia Isabel

 



































 
 

 

 

 

This entry was posted by GRUPO 1. Bookmark the permalink.

One thought on “JO'OP'ÉEL MEYAJIL "U MÚUCH’TAMBALIL MEYAJ KAAJ” XOLIVIA ISABEL

  1. Jach jats'uts in xookik ba'ax ka tsikbatik xka'ansaj Olivia tumen kex wua chichan le kajo' máalo'ob u biskuba máak, u múuch' táambalilo'ob, utia'al u yúuchul meyaj, lela' utia'al u ma'alobkinsku kuxtalo'ob, beya' ku bin u kanik mejen palalo'ob tulaka ba´ax yoje u betko'ob le nojoch máako'ob yéetel tata tsíilo'ob je' bix le chuuyo', jit' k'áan ichil u lak' ba'alo'ob uti'a'al ma'u sáata le ba'ax yojlo'ob u betko'ob yéetel u suukbe'enilo'ob.
    Xka’ansaj. NORMA LUCELY PECH SIMÁ

    ResponderEliminar