In weet ka’ansaje’ex ya’abach ki’ki’ oolal. Tene’ tin
meeyaj ti le chan káajtajil San
Camilo,ti u lu’umil Kaan Peech. Le chan xooknalo’ob ma’ tu t’anko’ob maya
t’aan. U yáax t’aanil kaastlan t’aan. Yo’ose tun le yaax ja’ats’ ti le meeyajo’
kin béetik ichil kaastlan t’aan u tsóóke tin e’esiko’ob chan
k’aayo,boóno’ob,chan ts’iibo’ob yéetel baaxlo’ob ichil maya t’aan tial u
k’aolo’ob u la’ t’aan.
Tial le yaax meeyajil, yeetel in weet xooko’ob meyajnajo’on
le “uuchben báaxlo’ob”( xiik’nal ju’um,pirinsut,tinjoroch,pa’axak’, kiinbomba
yeetel u laak’ báaxlo’ob
Yaax teen tek e’esa’ boono’ob yeeyel u k’aaba le uuchben
báaxlo’ob
U ka’ teen tu beeto’ob yeetel u áantal le tatatsilo’ob le
chan báaxalo’ob uuts yiich
U ts’ooke jo’oko’ob baaxal le báaxlo’on tu beeto’ob
Yeetel le chan meeyajo’ob tan mu’uk’ankunsik sa’ansamal u
miats mejen paalalo’ob
AJKA’ANSAJ. Reynaldo Quijano Canché
LA VIDA FAMILIAR Y COMUNITARIA
Compañeros, saludos. Trabajo en la comunidad de San Camilo,
Campeche. Los niños de la comunidad no hablan maya. Su primera lengua es el
Español; por eso primero se trabaja con el español y después se trabaja la
lengua maya con canciones, dibujos, palabras y juegos para que conozcan esa
lengua. En este primer trabajo nuestro equipo abordó los juegos tradicionales
(papagayo, trompo, zumbador, matatena, timbomba y otros más.
Primero se mostraron los dibujos y sus nombres de los
juguetes, luego hicieron sus juguetes con la ayuda de los papás y finalmente
salieron a jugarlos.
Con estas pequeñas actividades reforzamos a diario la
cultura de los niños.
TEN XAAN TIN MEYA´ YETE PÁALALO´OB MA TU T´ÁANO´ MAYA. TEN TS´OKIN
KANIK LE T´AAN MASEWAL CHOL KEX JUMP´IT TIA´ TIN NA´ATIK BA´AX TU ALTIK YETE BA´AX KU NU MENTÓJOK ICH NAJIL XOOX.
RENE CANUL CAAMAL
TEN XAAN TIN MEYA´ YETE PÁALALO´OB MA TU T´ÁANO´ MAYA. TEN TS´OKIN
KANIK LE T´AAN MASEWAL CHOL KEX JUMP´IT TIA´ TIN NA´ATIK BA´AX TU ALTIK YETE BA´AX KU NU MENTÓJOK ICH NAJIL XOOX.
RENE CANUL CAAMAL